Tvář

Trochu smutný film - je o čase, o tom že čas nejde zastavit, ač bychom si to ve chvílích kdy jsme šťastni, moc přáli, nejde to. Čas měří všem lidem stejně neúprostně. Film na mne v r.1992 (tehdy jsem ho viděl), zapůsobil trošku smutně, depresivně, nicméně přiměl mne přemýšlet o čase, o sobě i o lidech které mám rád. Že nic netrvá věčně, že si musím vážit toho co mám, mít radost z každé minuty kdy jsem zdráv a zdrávi jsou i ti co mám rád. Nevím kdo bude můj komentář číst, přesto sem napíši radu těm kterým je nyní 20 let - je to věta kterou mám napsanou ve svém deníku z r. 1991 - stojí v něm: Neobětuj život nudnému, nezáživnému, tep radosti který ti tepe v srdci ve 20 letech zleniví, nic není krásnějšího než mládí.