Upír z Feratu

Povídky Upír Ltd a Upír po dvaceti letech od nejznámějšího československého autora vědecko-fantastické literatury éry socialismu Josefa Nesvadby posloužily jako námět snímku Juraje Herze o unikátním automobilu, který jezdí na nestandardní pohon – krev svého řidiče či řidičky. Režisér pověstný svou zálibou v žánrovém filmu a schopností umně budovat temnou, hororovou atmosféru (viz Spalovač mrtvol, 1968 či Morgiana, 1972) byl zřejmě tím nejpovolanějším tvůrcem, jenž se zpracování takové látky mohl ujmout. Ve filmu příznačného názvu Upír z Feratu ztvárnila Dagmar Veškrnová (dnes Havlová) nebojácnou řidičku sanitky Mimu, která se nechá přemluvit, aby se ujala šoférování „krvelačného“ auta z dílny automobilky Ferat, jež hodlá své luxusní sportovní vozidlo nasadit do blížících se závodů. Zatímco Mima postupně propadá kouzlu černého auta-upíra a stává se na něm závislou, její bývalý kolega doktor Marek v podání Jiřího Menzela se snaží dopátrat, kam zmizelo tělo bývalé řidičky, a přijít na kloub tajemství podivného vozu. Tím, kdo mladou ženu pro spolupráci zlanaří, je bývalý závodník Kříž a nynější zástupce firmy Ferat, jehož ztvárnil Petr Čepek. Herec s uhrančivým pohledem a ďábelským charizmatem svým projevem rovněž přispěl k potemnělé náladě filmu. Přestože dnes, po více než pětatřiceti letech od svého vzniku, může Upír z Feratu v některých pasážích působit úsměvně a díky spletitému ději i místy zmatečně, nelze mu upřít pozici nevídaného počinu v rámci domácí kinematografie. Československé černé „Auto zabiják“ ve spolupráci s výtvarníkem Theodorem Pištěkem, jenž měl na starosti jeho design, vytvořili vývojáři z oddělení soutěžních a závodních vozů z mladoboleslavské a kvasinské Škodovky. Vůz, který je dodnes k vidění v muzeu firmy, původně vznikl už v roce 1971 v bílé barvě a s jinými světlomety, nikdy se však nezačal vyrábět sériově. Jana Bébarová Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017