Usměvavá tvář

Šéfredaktorka velkého módního časopisu Quality Maggie Prescottová (Kay Thompson) hledá nápad pro nové číslo a novou kolekci. Vyšle svůj tým hledat do ulic novou tvář pro titulní stránku. Fotograf Richard (Dick) Avery (Fred Astaire) objeví v zapadlém krámě s knihami dívku Jo Stcktonovou (Audrey Hepburn), která je poněkud filozofického zaměření a nechce o módě ani slyšet. Po nátlaku redakce nakonec souhlasí jen proto, aby se dostala do Paříže a mohla vyslechnout přednášku svého vysněného filozofa profesora Emile Flostera (Michel Auclair). Po příletu do Paříže se všichni protagonisté vzájemně omluví pro únavu, aby se pak nečekaně svěží a nadšení atmosférou Paříže setkali přímo pod věží, jaké jiné než té z roku 1889. Jo zamešká první zkoušku šatů, protože se zapovídá v kavárně, do které někdy chodí její vysněný profesor Emile Floster, ale toho tam nepotká. Tiskovka dopadne katastrofálně, protože při milenecké hádce mezi Dickem a Jo se zboří kulisy a voda z fontány stříká i mezi novinářské obecenstvo. Nebudu prozrazovat, jak milenecký trojúhelník Jo - Dick - Emile dopadne, ale mohu říct, že móda, tanec i zpěv je filmařsky podán ve velice měkkém světle a že je neobvyklé vidět oba tanečníky - stepaře Astaira a baletku Hepburnovou v tak nezvykle romantickém ladění. Film, který napsal Leonard Gershe a režíroval Stanley Donen, je zasazen do romantického prostředí Paříže a rámován děním módně uměleckého dění s kontrastem v intelektuálním zaměření knihovnice Jo. Má dobře vyvážené scény mezi zpěvem, přehlídkou, situačním humorem a tancem, jakoby pod působením evropského, snad pařížského prostředí. Zajímavostí je, že Fred Astaire se sám podílel na hudební stránce filmu.