Ústřicová princezna

Rok 1919 má ve filmové tvorbě Ernsta Lubitsche zásadní význam. Epický velkofilm Madame Dubarry mu vynesl výsadní postavení mezi evropskými filmovými tvůrci, získal prestižní označení „německý Griffith" a byl prohlášen za „humanizátora" dějin ve filmu. Mimoto natočil sedm komedií, z nichž Ústřicová princezna a Panenka (Die Puppe) se staly mezníkem ve formování jeho vytříbeného filmového humoru. Obě mají mnohé společné. Představitelkou hlavních dívčích rolí je opět Ossi Oswalda, jež svým hrdinkám propůjčuje stálý komický character. Lubitsch se jimi uvádí jako filmař vzácného daru originální vizuality, pro něhož je mizanscéna nejpodstatnějším nástrojem narace, zejména výtvarné řešení scény, které iniciuje nebo dotváří významové pointy. V souvislosti s tím je zcela nepominutelná spolupráce s architektem Ernstem Sternem, jehož osobnost umocňuje Lubitschovo pouto k pojmu „absolutní divadelnosti" stylu Maxe Reinhardta (ve smyslu totální součinnosti jednotlivých složek filmu v konečném působení na diváka), neboť byl stejně jako on po nějakou dobu stálým členem Reinhardtovy skupiny. Sternovým nejvýraznějším přínosem je milionářův palác. Zde podle Lubitsche dochází k důležitému okamžiku. Říká: „Chudý společník prince Nuckiho, jenž přichází vyjednat jeho manželský svazek s milionářovou dcerou, je odsouzen čekat dlouhé hodiny v předsálí s velmi složitým dekorem na podlaze. Aby překonal netrpělivost a ponížení z nezájmu hostitelů, začne trávit čas poskakováním po hvězdicovitém vzorci. Je velmi obtížené popsat tuto nuanci, nevím, jestli jsem uspěl, ale toto byl okamžik, kdy jsem poprvé od prosté komedie vstoupil do domény satiry." Hudební doprovod: Gerhard Gruber Pianista Gerhard Gruber patří mezi přední hudebníky, kteří se pravidelně věnují němým filmům. Dostal se k nim náhodou v roce 1988, když dostal nabídku doprovodit Chaplinovy grotesky. Od té doby složil hudbu k více než 400 němým filmům. Pravidelně hraje ve vídeňských kinech a vystupuje na zahraničních festivalech. Ve spolupráci s rakouským Filmarchivem se podílel na hudebním doprovodu mnoha DVD edic němých filmů (např. Café Elektric nebo Sodoma und Gomorrah). Dříve působil v jazzové formaci Neumond, dnes se věnuje i divadelní hudbě. www filmmusik at Věroslav Hába, Zdeněk Blaha Letní filmová škola 2011