Arvéd

Čekal jsem víc životopisné drama, ale nakonec to byla čistě mysteriózní záležitost, místy příliš afektovaná. Škoda.

Na současnou českou filmovou tvorbu zcela zvláštní dílo, ani ne tak tématem jako formou zpracování. Hlavní postava doktor Jiří Arvéd Smíchovský je rozporuplný člověk. Věřící, postupem času víc v ďábla než v Boha, okultista, který pro získání vzácných okultistických relikvií udělá cokoliv. Na druhé straně také pořád jenom člověk, který je dohnán okolnostmi (druhá světová válka, výslechy, věznění, po válce komunistická perzekuce, opět výslechy, vězení) k činům, kterých by se za jiných okolností určitě nedopustil. Zlo je v tomto filmu všudypřítomné, avšak není pojato jako akutní hrozba, ale spíš jako důsledek doby. Děj se pohybuje v několika časových rovinách, dochází zde k magii zřetězení i opakování událostí. Nejednoznačnost a tajuplnost ústřední postavy film zachovává od začátku až do konce a umožňuje tak divákovi, aby si dost věcí domýšlel a vysvětloval podle svého vnímání, cítění a naladění. Propracovaný scénář, výjimečná režie, působivé vizuální ztvárnění, perfektní herecké výkony v prvé řadě s Michalem Kernem v roli Arvéda, to jsou hodnoty, které tento snímek staví do popředí současné české filmové tvorby. Pokud nepropadnete do deprese díky ďábelsky podmanivému ztvárnění, může vás tento film nejen obohatit, ale i povznést.