Nebudeš sama

Mysticizmus a naturalizmus; snaha o potlačenie vlastnej prirodzenosti a zmenu svojej predurčenosti; nadobúdanie životnej skúsenosti z pohľadu ženy, muža, i dieťaťa - to sú niektoré z tématických okruhov, aké nastoľuje silne baladický príbeh od pôvodom macedónskeho režiséra Gorana Stolevského, nasnímaný prevažne voľnou kamerou vo výsostne prírodnom bio-prostredí. Koncovým výsledkom je potom audiovizuálna syntéza a filmová meditácia o existenciálnych otázkach, akej by sa povrchný mainstreamový divák mal vyhnúť širokým oblúkom, no na dušu senzitívneho, hĺbavého jedinca - ktorý už má po krk zaprášených, uponáhľaných, a hlučných mestských aglomerácii - bude pôsobiť ako hojivý balzam, a na jeho, urbánnym smogom zanesené zmyslové ústrojenstvo, bude mať až detoxikačné účinky.

Makedonská podhorská vesnice v 19. století, prostý, jednoduchý život naplněný prací, lidovými zvyky a také mytologií a pověrčivostí. Ústřední postava Nevena, kterou poznamenala čarodějnice Marie, poznává po šestnáctiletém věznění v jeskyni svět, přírodu, život a lidi. Byť je film uváděn jako horor (a krvavých scén je v něm bezpočet), je to spíš poetické vyprávění převážně beze slov, o to víc krásnými obrazy i hudbou o světě, který tu mohl být, anebo se nacházel jen ve vyprávění stařen a představách dětí. Zvláštní pohled na lidské společenství očima mladé čarodějnice, která má moc převtělit se jiného tvora, ať už zvířete nebo člověka, čarodějné bytosti, která teprve poznává, jak to v lidském světě chodí. Navláda mužů a podřízenost žen, lidské touhy i bolest, bezcitnost, násilí, ale i láska. "Nebudeš sama" je spíš velkým filmovým básnickým eposem, kde se příliš nemluví, o to víc působí vizuálním podáním a úžasnou filmovou estetikou. Film o životě, Bohu, zlu, víře i naději, s přesahem do současnosti. Nic pro konzumenty hororů, o to víc si však film vychutnají nároční artoví diváci.