Věra Lukášová

Dospívající dívka, i když herečce táhlo na třicítku, tápe ve světě, ráda by se zeptala na ledasco, ale když se zeptá, tak je z toho babička v šoku. Víc jí do života připraví studentík na letních prázdninách, který když tápe, tak to správí ránou do ohryzku. Od toho dospívání už jsem dost daleko, takže se dokážu ztotožnit spíš s fantaziemi z románu, který hlavní hrdince běžel v hlavě, než s jejím afektovaným chováním, to mi dost vadilo. Starší osoby mají svoje kostlivečky a že jich je požehnaně. Slizský dědula byl jasný od pohledu, ale když se starší musí poslouchat. Snad se ti dva stihnou vzít dřív než mladý Hrušínský nabere čtyřicet kilo a vypadá mu ta blonďatá patka.

Příběh dospívající dívenky za první republiky plné romantických snů, které však samotný život ukáže, že realita a sen jsou zcela dvě odlišné věci. Dospívání a nacházení svého místa ve společnosti bylo vždy vděčným tématem, hlavně co se týče psychologie osobnosti. Obzvlášť u dívky, která přes svou romantičnost musí dostát odvahy se životu postavit čelem i to za cenu vlastního odříkání a duševní bolesti. Jiřina Stránská se s rolí poprala na svou dobu adekvátně. Rudolf Hrušínský coby přihrávač v charakterním vývoji sice místy krapet budí rozpaky, ale to je asi vlivem spíše divadelního scénáře a viditelně studiovými kulisy. Přesvědčivost a hloubka příběhu se smyslem pro detail plně imponuje k adekvátnímu filmovému zážitku. Snímek sice vlivem zpracování dle možností své doby už vypadá zastarale, ale na druhou stranu, takto už to bohužel nikdo nezopakuje.

26letá Stránská hraje diblíka. Za mě otřesný herecký (nebo spíš režijní) výkon. Film ve zbytku průměrný.