Verdikt

Dramata ze soudní síně, to já můžu. A když to má solidně udělanej přesah do dalších žánrů, tím líp. Spousta nádherně odstínovaných epizodek, v popředí nezklamou Jean Gabin a Sophia Loren. Pointa jak prase. André Cayatte prostě uměl.

Zde máme dva velké herce,u kterých můžeme změřit jejich velikost, která je neměřitelná.Gabin,který snad nemá slabší film,nemusí promluvit,stačí se mu dívat do očí,u Lorenové jsme museli kdysi koukat o něco níže a své dobré ukřičené italské filmy již v Hollywoodu nenatočila.

Dráma , to je slabý výraz.Fantastický výkon oboch hlavných predstaviteľov Gabina a Lorenovej.Nezabudnuteľný zážitok aj keď koniec je veľmi smutný

Dalším působivým filmem s inteligentním pojednáním o právu a spravedlnosti z pera bývalého právníka André Cayatta, který stál i za režií, je tentokrát zaměřené na obhajobu svévolné justice s odvoláním na článek 353 francouzského trestního zákoníku. Tedy přímo na problematiku rozhodování o vině či nevině na základě důvěrného přesvědčení při absenci formálních důkazů či nedostatku informací, které mohou být pouze důsledkem předsudků. Spravedlnost vs. mateřská láska během soudního procesu s mladým mužem obviněného z vraždy. Soudce vs. matka. Jean Gabin vs. Sophia Loren. André Cayatte tak předložil příběh vyvolávající otázky o spravedlnosti, morálce a o tom, kam až je matka schopna zajít, aby ochránila své dítě. Závěr je pak o to více šokující. Jean Gabin i Sophia Loren podpořili celý tento dějový komplex svými výkony, které dodaly jejich postavám hloubku a právě onu komplexnost. Tento film zkrátka chytne a nepustí svým temným dramatem a nechává diváka po celou dobu v napětí. André Cayatte si byl vždy velmi dobře vědom toho, o čem vypráví. A tak se dá říci, že stejně jako jeho předchozí filmy o právu a spravedlnosti jsou svým námětem k zamyšlení, i když je děj reálně nepravděpodobný.