Dívčí školní uniforma a samopal

Dospívající dívka se shodou okolností stane novým šéfem gangu jakuzy, čímž je vržena do nelítostného a absurdního světa dospělých. Sebereflexivní, formálně avantgardní a současně mnohovrstevnatý blockbuster se v Japonsku stal generačním kultem a platí za jeden z nejosobitějších filmů nejen 80. let. Druhý celovečerní projekt Šindžiho Sómaie ani nemohl dopadnout jinak než jako ohromný kasovní trhák. Dívčí školní uniforma a samopal přesně a přitom značně osobitě naplňuje trojčlenku blockbusterových pravidel známou jako „the book, the hook, the look“. Film vychází z knižního hitu populárního spisovatele Džiróa Akagawy a v hlavní roli naplno zazářil jeden z dobových předních idolů, dívčí hvězda Hiroko Jakušimaruová. Ta také nazpívala ústřední píseň, jež už před premiérou filmu opanovala první příčku hitparády, kde se udržela několik měsíců. Ovšem zatímco potud vše odpovídá klasickému receptu na kasovní trhák, od tradiční podoby blockbusteru, jakou si spojujeme s americkou kinematografií, se tento snímek liší jednak samotným vyprávěním, ale také unikátním formálním zpracováním. Zatímco hollywoodské osmdesátkové hity jako Flashdance (1983) či Top Gun (1986) svůj progresivní vizuální styl přejímaly z estetiky videoklipů a reklam, Šindži Sómai zpřítomňuje propojení sfér středního proudu a alternativních oblastí japonské kinematografie předchozí dekády v čele s domácí novou vlnou. Příběh o středoškolačce, která zdědí post šéfa mafiánského gangu, a musí tak předčasně dospět, v sobě spojuje roviny nejen z tradice jakuzáckých gangsterek, filmů pro mládež a osmdesátkového fenoménu „idol filmů“. Sebereflexivní vyprávění Sómai pojal jako expresivní obraz hrdinčina nitra, ve kterém se sváří zjitřené emoce dospívání s fantaziemi živenými popkulturou. Současně dal plný průchod svým charakteristickým dlouhým záběrům, ale také hravé kreativitě, která se projevuje v tom, že schematické sekvence výchozích žánrů zde nabývají anarchisticky rozverné podoby. Z filmu se stal nejen hit, ale dokonce i generační kult, na kterém jeho divačky a diváci oceňovali formální nespoutanost, ale především ohromnou míru empatie, s níž Sómai a jeho spolupracovníci vystihli nálady dobové mládeže. Jiří Flígl Letní filmová škola 2022