Poslední střih

Mizerný zombie film ako premostenie k vážne mienenej výpovedi o strastiach filmárskeho remesla a úskaliach tvorivého procesu ? To mohlo skončiť buď znamenite, alebo katastrofálne ... V podaní M. Hazanaviciusa to možno nedopadlo vrcholne excitujúco, no z hľadiska zábavnosti to fungovalo pomerne dobre, pričom hlavný podiel na zásluhách prináleží francúzskemu komediálnemu naturelu a invenčnej režisérskej hravosti.

První část filmu by zřejmě neuspokojila ani fanouška béčkových zombie hororů, byť krev tu chvílemi pěkně stříká, ke slovu přijdou zvratky i ostré sekery. Asi po třetině filmu se objeví závěrečné titulky - nějak brzy, říká si divák. Jenže v tuto chvíli film vlastně začíná. Děj se vrací o měsíc zpět k nabídce japonské producentky francouzskému filmaři natočit třicetiminutový horor Z (Z jako zero) na jeden záběr a navíc to celé poběží v přímém přenosu. Druhá část filmu přibližuje přípravy na tuto filmovou šílenost a třetí část je objasnění toho, jak to všechno ve skutečnosti probíhalo. Že jsem neřekl skoro nic z děje? To vůbec nevadí. Film Poslední střih Michela Hazanaviciuse je nádherným úletem z filmařského prostředí, kterým si udělal radost sám tvůrce a kterou dokázal ve sto procentech přenést i mezi diváky.