Vij

Film jsem viděla kdysi v dětství, když mě strýček, promítač maličkého vesnického kina, potají propašoval do své promítací minikabiny. A můžu říct, že jsem byla tenkrát moc ráda, že ho mám nablízku, neboť při určitých scénách jsem se opravdu a nefalšovaně bála. Jo, jo - to byly doby... :-)

Ruský filmy jsem nikdy neprožíval a jejich pohádky mi přišly vždycky trochu divné, ale Viy se od všech těch Finisů jasných sokolů přeci jen trochu odlišuje, neboť vychází ze strašidelné povídky N.V.Gogola. Podobnou pohádku máme i nás.Problém je trochu s tempem, první komická třetina je v podstatě o ničem, navíc hlavní hrdina je dement, kterej potřeboval akorát pár facek, kterýmu jde nejvíc kurvení a chlastání. Druhá třetina nabírá oprátky, a třetí chuděra už to nevytrhne. Bohužel spousta scén je natočena v ateliéru, některé scény úplně zbytečně např. bouchání na vrata, navíc dosti nevábných kvalit, asi na úrovni našich studiových papundeklových pohádek vyjma interiéru polorozpadlého kostelíka, jenž byl proveden velmi umě. Při "vymítání" se mohli tvůrci více odvázat. Škoda, že se strašidelnýma potvorama vyrukovali až po oné poslední osudové noci, Viye bych nechtěl potkat, navíc bylo sympatické, že tvůrci zachovali onen tragický konec. Nadržená babuša hraná bezzubým dědulou byla stejnak nejlepší.

I kdyz mi zacatek trochu pripomina kycoviteho Mrazika, tak postupem se dostava k neuveritelne finalni scene, ktera patri mezi ty nejvice vizualne hruzunahanejici. Pridejte k tomu jeste neuveritelne sexy carodejnici a mame tu pohadkovy horor, ktery se hodi i do dnesni doby plne stupidnich pocitacovych efektu.

Trojice mladých kněží ( mně tedy spíš připomínali mužiky nebo alespoň tak jsem si je vždycky představovala) narazí v lese na chatrč a slušného vychování nemaje, vecpou se na noc dovnitř. A jeden ctihodný bratr se dokonce pokusí utlouct „bližního svého“, což se mu (alespoň v této hororové pohádce) nevyplatí. Ruský horor ( pokud se nepletu) jsem dosud neviděla. A vzhledem k tomu, že ani Nikolaj Vasilijevič Gogol mě svého času svojí novelou „Taras Bulba“ nijak neokouzlil, jsem i sbírku „Mirgorod“ s klidným svědomím odložila a na pověst „Vij“ už nikdy nedošlo. Ale teď jsem si to vzdělání ( nebo spíš nedovzdělání) částečně doplnila. A byla to docela prča … na horor tedy. Pokud vás někdy uhrane čarodějnice, a potom ještě nocujete u rakve zemřelé, musíte se modlit, modlit a modlit. Síla modliteb odežene mrtvoly, létající rakev, čáry, upíry, kostlivce, vlkodlaky atd. atd ( něco dokonce vypadalo i na mimozemšťany), ale musíte se modlit ostošest , aby zlé kouzlo nakonec nezvítězilo. P.S. Takové obyčejné kykyryký je ještě mocnější než všechny modlitby :-).