Vinnetou

Tady není mnoho co dodat. Klasika, která je pro mou generaci něco mezi biblí a slabikářem. První ochutnávka opravdového dobrodružství, řada výborných herců, podmanivé a okouzlující exteriéry tehdejší Jugoslávie dokázaly navodit tu správnou atmosséru Divokého západu. A k tomu všemu vynikající dabing Stanislava Fišera. Vladimíra Ráže, Josefa Větrovce, Jiřího Adamíry a dalších. Pro příznivce klasických dobrodružných filmů by tenhle biják měl být něco jako dříve bývala ve škole povinná četba.

Z dnešního pohledu je to naprostá naivita (Nšo-či: "Chci se učit a pracovat"), pohádka s výjimečně ne dobrým koncem. Ale právě tou naivitou vyniká, v ní spočívá jeho kouzlo; k Mayovkám to prostě patří. Že knihu převedli jen velmi volně, je pro mě kladem - ta se mi prostě tolik nelíbí. Je fakt, že většinou mám radši to, co poznám dřív - ať knihu nebo film; tak jako tady (výjimkou je Sahara od Cliva Cusslera). Přesto si pamatuju první větu knihy (psané ich-formou, kde je hlavní hrdina skoro nadčlověk (inu - Němec:)): "Víš milý čtenáři, co znamená slovo greenhorn?" a vysvětlení tohoto pojmu snad na celou stranu. Byly doby, kdy to dávali v sobotu ve 20.00 a člověk měl pocit dobře stráveného večera; dnes už jen tak odpoledne. Ale příjemného - ač se smutným koncem.

Tak rozhodně nebyl tento film "první ochutnávkou" západoněmeckých dobrodružných filmů podle románů Karla Maye, jak píše zdejší respondent. Již o rok dříve v květnu roku 1964 se objevil v české distribuci film "Poklad na Stříbrném jezeře" režiséra Haralda Reinla (1962) s vynikajícím Herbertem Lomem v roli bandity Cornela. Vinnetou byl uveden do českých kin v březnu 1965.

Film Vinnetou, jsem poprvé viděl, když mi bylo 15. let a byl jsem přímo nadšen a těšil se na další díly a přišly další díly Poslední výstřel a Old Shatterhand a dost, další filmy již nebyly do revoluce promítány, snad jenom ten odpad Mezi supy a Petrolejový princ. Který dílo nezestárlo, si myslím Poklad na Stříbrném jezeře a jasně Rudý gentleman. A jedna perlička, ptal jsem se čecha žijícího v Torontu, jak američani berou máyovky. Neberou nijak, protože se zde nepromítaly a to proto, že jsou to slátaniny, ve kterých jsou jenom nesmysly a špetka pravdy chybí. Zřejmě pravda je ta, že američani jsou zvyklí na genocidu indiánů, a poradili si s nimi po svém, vypálili, pozabijeli a zahnali je do rezervací ain cvai. Vinnetou , to je mírové poselství a proto stále má nové diváky...