Vozka smrti

V prosinci 1919 se společnost Svenska Bio spojila s Filmindustri AB Skandia, čímž vznikl pro pozdější švédskou kinematografii tak důležitý produkční subjekt Svensk Filmindustri. Jeho prvním snímkem se stal Vozka smrti, adaptace stejnojmenného románu Selmy Lagerlöfové z roku 1912. Knihu autorka koncipovala z pozic okultismu, mystiky a nadpřirozených sil. Victora Sjöströma s kameramanem Juliem Jeanzonem více než rozměr spirituality na námětu zaujaly jeho obrazově fantaskní možnosti. Hlavní postavou snímku je alkoholik Holm, jenž opustil ženu s dětmi. O novoroční noci vypráví svým kumpánům legendu o vozkovi smrti. Poslední člověk, jenž zemře před úderem půlnoci starého roku, musí řídit kočár Smrti a po dobu celého následujícího roku sbírat duše zemřelých. Mezi muži dojde k hádce a Holm je zabit. Stane se duchem, vozkou smrti. Od tohoto okamžiku děj zaplňují nereálné bytosti, postavy bez fyzické substance. Působivé zvláštní efekty jsou postaveny na vícekrát opakované expozici v kameře, dodržení stejné rychlosti negativu v kameře, přesné choreografii pohybu herců, snímání (exteriérů) v noci s neutrálním pozadím tmy, zvláštním nasvícením postav a neméně neobvyklém vyvolávacím procesu v laboratořích. Cílem bylo dosáhnout věrohodně trojrozměrných postav duchů, skrze něž je vidět vše, co je za nimi, zatímco všechny objekty před nimi je přirozeně zakrývají. Ve své režii stejně jako v interpretaci hlavního protagonisty Sjöström souzněl s tématem „slabosti“ v mužích a „síly“ v ženách – až příliš totiž souviselo s jeho vlastní minulostí. Vozka smrti představuje opus magnum jeho tvorby. Věroslav Hába Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017