Všude žijí lidé

Jaké je to známé, když na vesnici, nebo na malém městě, v pár let zpátky, odchází lékař, na kterého si za léta pacienti zvykli a má jej vystřídat mladý doktor, kterému teče mléko po bradě. Mirek Vodák se nachází v situaci, kdy si dává v citovém životě pauzu a jde léčit lidi na vesnici. Jeho dívka mu kleje, pacienti od něj utíkají až příjde ke zlomu, zachrání čerstvého ženáče Lojzu od jisté smrti, kdy dostal šlehu elektrickým proudem a má vyhráno. Obyvatelé obce si začnou vážit zlatých ručiček a starý doktor si může balit kufry, koupit fajfku a bačkory. Televize v onu dobu obrovsky drahá, tak sběratelství třeba známek...

Obyčejný příběh, jakých jsou tisícovky. Dvacet bodíků dávám navíc panu Štěpánkovi, k tomu průměru. Velké minus má u mne ta hnusná hudba.

Dnes už málokdo ví, co to byla tzv. umístěnka a jaké trable v osobním životě přinášela. A o tom vypráví tento snímek, který hodně připomíná pozdější Kachyňuv film ´Sestřičky´ i když ten byl zcela o něčem jiném. Jedná se vlastně o cílené moralizování nad problémy a jejich řešení. Osobní život a její zapuštěné kořeny je jedna věc a pracovní povinnosti věc druhá. A zvlášť u lékaře, který musí být tam, kde je ho potřeba. Že nakonec vyhraje morálka a hlavně zodpovědnost je víc než zřejmé. Příběh je velmi dobře napsán a i natočen. Nejvíce za zmínku stojí Zdeněk Štěpánek v roli starého vysloužilého vesnického lékaře se svojí přísností a ideálech. I přes svůj černobílí obraz stojí za shlédnutí už jen vlastně kvůli své historické výpovědi. Ony umístěnky si dnes už nikdo neumí ani představit.