Vyšší princip

Je to nepopiratelně kvalitní film "o něčem", se školou jsme na něm byli v kině a vzdor pubertě si z něj asi každý z nás něco odnesl, ale dívat se na něj při každé repríze při významných výročích fakt nemusím...

Tento válečný thriller, kde se neválčí, je atmosféra o to děsivější. Vynikající ztvárnění, herecké výkony jsou ztrhující a myšlenka, že příběh je podle skutečných událostí, ikdyž film je trošku upraven, i po každém sledování jde mráz po zádech...

Klasické dílo. Jak literární, tak i filmové. Je to jeden z filmů, který navodil takovou atmosféru protektorátu, až jsem měl pokaždé při jeho sledování pocit, že v něm jsem a žiji. Profesora Matulku měl původně hrát Jindřich Plachta a film se měl natáčet už někdy na počátku padesátých let. Film se natáčel až o deset let později a roli profesora latiny vytvočil František Smolík. Samotný film patří do Zlatého fondu československé kinematografie.

Jana Drdu moc rád nemám. Co si budeme nalhávat, byl to komunista jako vyšitý. Přesto má ale něco do sebe. Ve své době psal to, co lidé chtěli číst. "Němá barikáda" (též zfilmována, jeho díla se prostě straně líbila. A přitom taková blbost, mladík, jak jinak než z dělnicé třídy, vezme poprvé v životě bazuku a sestřelí tank), sbírka povídek sepsána těsně po válce (1946) byla hitem. Jak už pro čtenáře, tak později i pro rudou vládu. Vyšší princip je jedna z povídek Němé barikády. A přesto že celá je pouze na několika málo stranách, filmařům se z ní povedlo vytvořit velmi obstojný celovečerák. Patos s dělnickou třídou, s odsuzováním buržoazní třídy, to si prostě odpustit samozřejmě nemohli (rok výroby, hlavně tedy DOBA výroby je opravdu znát). Naštěstí to vše neubírá zas tolik na kvalitě a v globálu můžeme pak s klidným svědomím zařadit Vyšší princip do Zlatého fondu české kinematografie. A to nejen pro skvělý výkon Františka Smolíka. Toto dojemné drama z druhé světové války táhne i v dnešní době...