Zabijáci

Klasické dílo poválečné americké kinematografie Zabijáci (1946) vzniklo podle stejnojmenné povídky Ernesta Hemingwaye z roku 1927, v níž do zapadlého newjerseyského městečka přijíždějí dva nájemní vrazi (na něž odkazuje titul), aby zlikvidovali jednoho chlápka, jemuž se přezdívá „Švéd“ a jenž podle vlastních slov kdysi „udělal špatnou věc“. Ten se stoickým klidem a čistou myslí očekává nevyhnutelný osud… Divák se díky pátrání pojišťovacího agenta Riordana (Edmond O’Brien) a řadě flashbacků dozvídá pozadí celého příběhu. Švéd (Burt Lancaster) byl kdysi nadějným boxerem, ale zapletl se s podsvětím a osudovou ženou Kitty (Ava Gardnerová). Kvůli lásce pak zradil kumpány, se kterými uloupil peníze na výplaty v jedné továrně, a marně se skrýval před neodvratným osudem. Přední dílo tehdy populárního filmu noir těží z charismatických hlavních představitelů (debutující Lancaster se stal okamžitě hvězdou stejně jako Ava Gardnerová, která do té doby hrála jen vedlejší party), z expresionistické černobílé fotografie a působivé hudby. Velkou zásluhu na jeho vzniku a konečné podobě měl také producent Mark Hellinger (1903–47), původně divadelní kritik, autor povídek a znalec newyorského podsvětí, jehož producentská dráha se předčasně uzavřela klasickými snímky Julese Dassina Hrubá síla (1947) a Obnažené město (1948). Film byl ve své době ve čtyřech kategoriích nominován na Oscara – režie (Robert Siodmak), scénář (Anthony Veiller), střih (Arthur Hilton) a hudba (Miklos Rozsa) – ale žádného nedostal. V roce 2008 byl zařazen do tzv. Národního registru filmů při Kongresové knihovně. Hemingwayova povídka byla v roce 1964 znovu zfilmována Donem Siegelem, který do Lancasterovy role obsadil Ronalda Reagana (bylo to jeho poslední herecké vystoupení před kamerou). Méně známý je ovšem fakt, že pár let předtím posloužila jako předloha prvního školního filmu Andreje Tarkovského (Ubijcy – 1956). Zdroj: ČT