Zabil jsem Einsteina, pánové...

Výborná česká scifi komedie režiséra Oldřicha Lipského je ze zlatého období naší filmové veselohry. Originální příběh z pera klasika naší scifi Josefa Nesvadby realizuje vynikající herecká sestava a osobnosti jako Sovák, Lipský, Libíček, Kopecký, Čepek Brejchová, Janžurová, Zázvorková a další ze sebe vydávají to nejlepší. Ve filmu je spousta neodolatelných dialogů a skvělých hlášek a celé to má správný crazy nádech. I s odstupem víc než 50 let je to stále skvělá zábava.

Naprostá klasika české komedie, nezbývá mi než se připojit k obdivovatelům režiséra Oldřicha Lipského. Jak je v jeho filmech zvykem - perfektní obsazení. Všichni spolupracovníci pana režiséra, kteří se podílejí na filmu, odvádějí vynikající práci. Praha na začátku století, výprava, kostýmy, ne v poslední řadě hudba, vše na nejlepší úrovni. Pokaždé se rád podívám, DVD mám, ale v televizi nevynechám jedinou reprízu.

Je tu řada více nebo méně dobrých vtipů, načasování některých gagů, ale cestování v čase prostě nedokážu přijmout ani v komedii.

Když se ve filmu vyskytuje výkvět českých herců a zajímavý nápad, už ani není potřeba gejzír třeskutého humoru, přesto jsem se bavil náramně. Cestování časem a absurdity z toho plynoucí jsou zde bez problémů k chápání a banálně fatální téma pádu lustru je překvapivě až do konce únosné. Kulisy staré Prahy jsou roztomilé jako vždy a Janě Brejchové to moc sluší jak v secesních kostýmech, tak i v těch futuristických. A vzhledem k tomu, že ještě naplno nepropukla normalizace, není zde nutný morální apel v závěru jako v pozdějším doktoru Mráčkovi nebo špenátu.