Zahrada

Nepraktický a uzavřený učitel Jakub se při hledání svých kořenů pokouší zpřetrhat svazky s městem i s lidmi, kteří ho v poslední době svými nároky pomalu ničili; tedy především s podivínským otcem a se sobeckou milenkou, vdanou Terezou. V pozdním létě se Jakub přestěhuje do venkovského domu se zahradou, jež kdysi patřil jeho dědovi a jejž má podle otce prodat, aby si konečně mohl koupit vlastní byt. Ani v idylickém prostředí Jakub svým problémům neunikne. Nevrátí se sice do práce, jež mu nepřinášela ani uspokojení ani peníze, ale jeho samotu neustále narušují "vetřelci" zvenčí. Jakuba navštěvuje otec a naléhá, aby se konečně dal do pořádku a aby se choval jako dospělý muž. Spíš než atraktivní Tereza muže chápe "panna zázračnica", venkovská dávka Helena, která má blízko k přírodě a kterou okolí (včetně její pobožnůstkářské matky) považuje za pomatenou. Jakuba postupně navštíví tři cizinci konkrétních jmen i názorů (svatý Benedikt, Jean-Jacques Rousseau a Wittgenstein), kteří hrdinovi ani tak neukazují přímo cestu, nýbrž mu spíš naznačují, že následování rozumu směřuje v jeho případě do slepé uličky. Autor/Zdroj: /Popis Tridsiatnik Jakub, nespokojný so svojim doterajším učitel'ským životom, uteká z města do schátraného domu svojho deda. Dom obklopený velkou záhradou si ho postupne podmaňuje svojim magickým, silne personifikovaným čarom a Jakub si dkáže postupne vyriešiť konfliktné vzťahy k blízkym a nájsť svoje miesto v živote. Renáta Šmatláková Katalóg slovenských celovečerných filmov Autor/Zdroj: Šmatláková Renáta/Katalóg slovenských celovečerných filmov Třetí celovečerní film slovenského režiséra Martina Šulíka Zahrada svou poetikou i tématem souzní s předchozí autorovou tvorbou. Hrdinou snímku, který režisér vytvořil s obdobným tvůrčím štábem, jako své předchozí snímky Neha a Všetko čo mám rád, je muž na prahu „kristových let", který musí řešit otázku, co udělá se svým životem. Nepraktický a uzavřený učitel Jakub se při hledání svých kořenů pokouší zpřetrhat svazky s městem i s lidmi, kteří ho v poslední době svými nároky pomalu ničili. Podobně jako jiní Šulíkovi hrdinové, ani Jakub svou situaci neřeší radikálně, ale dává se nést událostmi a jen postupně si uvědomuje, co vlastně chce a co nechce. Vyprávění je členěno do kapitol, jejichž názvy předem navozují příští atmosféru, děj i myšlenkovou náplň, ale i zesilují duchovní rozměr Jakubova hledání sebe sama. Příběh je vystavěn tradiční optikou autorského poetického filmu 60. let. Program ART Autor/Zdroj: /Kino ART Ocenění: Zvláštní cena poroty, Cena FIPRESCI a Cena ekumenické poroty na MFF v Karlových Varech 1995, Zvláštní cena poroty na MF mladého filmu v Turínu 1995, Cena filmových kritiků za český snímek roku 1995, 5 Českých Ivů '95 v kategoriích film, režie, scénář, mužský herecký výkon ve vedl. roli (M. Labuda) a výtvarný počin, vítěz MFF Zlatý bohatýr v Minsku 1996 Režisér se scenáristou Ondřejem Šulajem navazují na předchozí spolupráci. Vyprávění je členěno do kapitol, jejichž názvy předem navozují příští atmosféru, děj i myšlenkovou náplň, ale i zesilují duchovní rozměr hledání sebe sama. Příběh, viděný tradiční optikou autorského poetického 60. let a lehce poznamenaný vlivem Andreje Tarkovského, zaujme také kultivovanou kamerou i hereckými výkony, především Mariána Labudy. Kino ART Autor/Zdroj: /Kino ART Hrdinou třetího celovečerního filmu Martina Šulíka je muž na prahu "kristových let", který musí řešit otázku, co udělá se svým životem. Nepraktický a uzavřený učitel Jakub se při hledání svých kořenů pokouší zpřetrhat svazky s městem i s lidmi, kteří ho v poslední době svými nároky pomalu ničili: tedy hlavně s podivínským otcem a se sobeckou milenkou, vdanou Terezou. V pozdním létě se Jakub přestěhuje do venkovského domu se zahradou, který kdysi patřil jeho dědovi. Spíše než atraktivní Tereza Jakuba chápe „panna zázračnica“, venkovská dívka Helena, která má blízko k přírodě a kterou okolí (včetně její pobožnůstkářské matky) považuje za pomatenou… Vyprávění je členěno do kapitol, jejichž názvy předem navozují atmosféru, děj i myšlenkovou náplň, ale také zesilují duchovní rozměr Jakubova hledání sebe sama. Lyrické podobenství, viděné tradiční optikou autorského poetického filmu 60. let a lehce poznamenané vlivem Andreje Tarkovského, zaujme mj. kultivovanou kamerou (Martin Štrba) i hereckými výkony, především Mariána Labudy v úloze hrdinova otce. Dále hrají Roman Luknár, Zuzana Šulajová, Jana Švandová, Dušan Trančík aj. Na XXX. MFF v Karlových Varech 1995 získal snímek Zvláštní cenu poroty, Hlavní cenu FIPRESCI a Hlavní cenu ekumenické poroty. Autor/Zdroj: /Kino AERO