Bílý lovec, černé srdce

Mistrovské dobrodružné drama Africká královna (1951, FP 21/54) patří k nejlepším dílům režiséra Johna Hustona; scénář dnes už kultovního snímku napsal Huston s britským scenáristou Jamesem Ageem podle svého námětu, inspirovaného stejnojmennou povídkou Cecila Scotta Forestera. Příběh se odehrává na počátku první světové války v Africe a téměř výhradně na palubě parního člunu; jeho hlavními (a téměř jedinými) aktéry jsou kanadský dobrodruh Allnutt (Humphrey Bogart) a britská misionářka Rosie (Katherine Hepburnová). Snímek byl z převážné části za obtížných podmínek skutečně natáčen v Africe; náročné realizaci se do cesty stavělo nejen počasí, ale i složitá osobnost samotného režiséra. Podíl na tom, že Africká královna dnes patří k nestárnoucí filmové klasice, má Hustonova koncentrovaná režie, profesionální souznění vynikajících hlavních představitelů i způsob, jakým si kameraman Jack Cardiff poradil s problematickým barevným materiálem. - Čtyřicet let po natáčení Africké královny se po Hustonových stopách vydal herec a režisér Clint Eastwood, aby podle knihy spisovatele a scenáristy Petera Viertela, vydané v roce 1953, natočil film Bílý lovec, černé srdce. Přestože inspirace známými zvraty kolem natáčení Africké královny je zjevná, mají hlavní aktéři smyšlená jména a natáčený film se jmenuje Africký obchodník. Hlavní postavou vyprávění je slavný hollywoodský režisér John Wilson, jeho přítel a scenárista se jmenuje Pete Verrill, dvojice hereckých hvězd pak Kay Gibsonová a Phil Duncan; vizuálně jsou však postavy maximálně připodobněny svým předobrazům. Nejde o typický 'film o filmu": filmařské práci je věnováno jen málo pozornosti, vše se točí okolo úsilí tvrdohlavého režiséra ulovit velkého slona. Psychologická rovina příběhu je zpracována prostřednictvím značně proklamativních rozmluv hlavních aktérů. Metaforické vyústění Wilsonova nepříliš jasného vnitřního konfliktu je nevěrohodné: hrdinovo prozření zapříčiní změnu konce chystaného filmu, ale zároveň funguje i jako násilný apel na ekologické chování člověka v přírodě. Výrazně statický přístup k potenciálně zajímavé látce dal vzniknout pouze průměrnému snímku, v jehož zjevných dramaturgických nedostatcích se ztrácí i snaživá interpretace Hustonovy osobnosti z pohledu Eastwooda jako herce. Film tak zůstává pouhou neobratnou poznámkou na okraj legendárního díla i jeho pozoruhodného tvůrce. -ap-, Filmový přehled 1994/5/5