Zemětřesení

Přirovnání k další katastrofické filmové legendě, ke "Skleněnému peklu", sedí. I když tam je obsazení hlavních i vedlejších rolí ještě hvězdnější. Filmové triky lze jenom obdivovat, když si uvědomíme dobu vzniku snímku a možnosti filmařů. Toto Zemětřesení strčí do kapsy pozdější plagiáty z let devadesátých.

Můj názor je podobný tomu, co zmiňuji u Skleněného pekla, obdiv tehdejším trikařům oproti dnešním PC věcem, tady odlišný osud hlavního hrdiny...

Ve stejném roce jako Skleněné peklo, nicméně o třídu níže, je titul Zemětřesení.Zatímco v tom prvním Newman s McQueenem táhli linii příběhu, tady se vyprávění tříští mezi několik postav, z nichž charisma pouze ukapává. Heston už je lehce za zenitem a zbylí účastníci už bohužel také, A. Gardner je pouze hysterická, jedinou životnou postavu představuje Kennedy v roli policajta. Efekty na tehdejší dobu slušné, hlavně ty se zemětřesením, hnusná scéna s výtahem a s padajícími střepy. Škoda - při trošku lepším výběru postav by tenhle titul mohl patřit mezi špičku.

Snad jeden z nejlepších katastrofických filmů všech dob. Sledujeme zde nejen vlastní katastrofu, ale i osudy hrdinů. Každý z nich má nějakou svoji historii, svoje soukromé problémy a životní zkušenosti. Film vykresluje nejen vlastní katastrofu, ale i vývoj vztahů mezi protagonisty příběhu. U žádnýho dalšího filmu jsem se s tím již nesetkal. Snad jen u Skleněného pekla. Snímek Zemětřesení může být vzorem pro další tvůrce. Málokdy si však vezmou z něj ponaučení.