Zločin v dívčí škole

Filmový přepis tří povídek Josefa Škvoreckého patří mezi mé oblíbené filmy ze šedesátých let. Tři příběhy nepostrádají napětí a humor, vynikající představitel poručíka Bubliny, vlastně Borůvky, Lubomír Lipský.

Tak „hudba“ v tomto snímku je přímo otřesná. Možná i kvůli tomu nemám tenhle film rád. Už ten první příběh pro mne postrádá logiku a je vlastně podvodem na diváka. Druhá je sice lepší, ale také nemá vlastně čím nějak moc zaujmout. U té poslední už jsem se vysloveně nudil. Nebýt občasných přebreptů hlavního hrdiny, asi bych nedal ani deset procent. Takto je dávám a přidám ještě desítku panu Lipskému za celkové pojetí postavy.

Třikrát s... poručíkem Borůvkou a pokaždé trochu jinak. Smrt na jehle, kterou režíroval Ivo Novák je jen takové zahřívací kolo. Jako pohádka na dobrou noc. Jak se koupe žena (v originále Vědecká metoda) už je trochu lepší a Ladislav Rychman, věren své lásce k hudbě a baletnímu sboru zvláště, zpracovává záhadu smrti ve sprchách. Jednoznačně nejpoutavější je "panoptikální" pojetí Jiřího Menzela Zločinu v dívčí škole, podpořené hudbou Jiřího Šusta. Řekla bych, že celý film s přibývajícími léty zraje jako víno.

povedený snímek s výborným p. Lipským v hlavní roli. Ostatní role už žádná sláva, ale Lipský natolik dominuje, že je to skoro jedno:-) Jako detektivka taková to nemá nějak vysokou hodnotu, ale o to tu zas tolik neběží:-)