Zvláštní dny

Tenhle snímek mně hodně dostal a patří mezi mé oblíbené a kultovní!Zajímavý námět a ještě lepší zpracování. Skvělá je i hudba ve filmu a musím říct,že něco tak "zvláštního"alespoň pro mně se nevidí.Škoda jen,že není na dvd,,,,

Bylo tam od něčeho trochu ,trochu sci-fi kvůli té technologii,krimi kvůli vraždám,thriller kvůli napětí,trochu psycho ale nechápu proč se tam prolínali ty pouliční nepokoje už od začátku,celý příběh byl trochu zmatený.

Režisérka Kathryn Bigelow natočila podle scénáře svého bývalého manžela (nikdo menší než James Cameron) stylový, temný, sci-fi thriller se zajímavou detektivní zápletkou a zdařilými hereckými výkony. Fiennes mi sice do role úplně nesedl ale popral se s ní více než dobře stejně jako ostatní herci. Vizuální stránka filmu je výborná a trochu připomíná "špinavý" styl Ridleyho Scotta z kultovního "Blade Runnera". Převážně pak záběry z disků, které si obyvatelé pouštějí do hlavy pro zvýšení adrenalinu a s kterými obchoduje hlavní hrdina jsou natočeny dokonale. Jedná se o disky, které skrývají zážitky jiných lidí a tudíž není problém zažít "na vlastní kůži" přepadení obchodu, sex nebo dokonce i vraždu. Jedná se o dlouhé sekvence viděné očima zúčastněných a díky své působivosti představují to nejlepší z celého filmu. Samotná detektivní část je trochu zdlouhavější a rozjede se až v druhé půlce filmu a popravdě závěr mohl být také vyřešen lépe. Nic to však nemění na faktu, že se jedná o nápaditou, napínavou a vizuálně úchvatnou podívanou.

Extra film, jeden z těch, které mně mimoděk otevírají ústa a v žaludku mívám svíravý pocit, jako kdysi, před písemkou z matiky. Jo jo, tak mě to vzalo. V těchto případech nehledím na nějakou tu chybu na kráse, rozhodující je fascinace celkem jako takovým, a tak mě neodradila ani J. Lewisová, a už vůbec ne A. Bassettová, která byla nádherná a "mlátička" v jejím podání nevyvolávala nechtěné veselí, role jí sedla jak perfektně padnoucí uniforma na urostlé tělo - byla prostě dokonalá v každém gestu a její postava vyvolávala pocit bezpečí ve světě, kde nevíte dne ani hodiny... Ralph Fiennes byl, myslím, jasná volba, a tou zůstal až do konce. Upozaděná podkresová hudba nechávala zaznít hlavně šumu a svistu okolního divokého světa do doby, než přišly emotivně podané lahůdkové sólo songy od Faith a Jeriko One, které atmosféricky zhušťovaly celý zážitek. Nemám problém s plným hodnocením a hlavou mně vrtá, co jsem měla důležitého na práci v šestadevadesátém, kdy měl film premiéru, a co sakra další ty roky po něm, i proč jsem zapomněla, jak dobrý byl "Bod zlomu" a "K-19". My fault...