Žiletky

Už ten modrobílý filtr mne neuvěřitelně iritoval. A další věc k naštvání byl střih. Nahoře se odehrává drama, ale divákovi jest čumět na houmelesáka dole u popelnic, an našel cigáro a hulí. Celý film stojí za …NIC. Dobrá, sám sebe jsem ukecal, že ta dvacítka procent by se dala za pár scén dát, ale protože ten konec jsem prostě „nedal“ a přejel, tak také nedám nic. To bylo neúnosné. Hrdina chodí jak ten ocas tam, zpátky, a zas od ničeho k ničemu…Ne, tohle opravdu není moje parketa.

Dva body za Hrubešovou. Jinak ten film je buď totální sračka, nebo jsem jej nepochopil, anebo obojí. Vyloučil bych možnost, že se jedná o skvostné dílo, jehož obsah je mi úplně jasný.

Srdeční záležitost po všech stránkách - životní pocit, herec, herečka, hudba, scény, prostředí. A hlavně ten komín... === Trochu Bergmana, trochu Bunuela, trochu Fritze Langa nebo Machatého, ale hlavně... Topol.

To neni ten typ filmu, který by mne mnoho oslovil, prostě psychologické filmy mi mnoho neříkaji a hudba Psích vojáků mne neláká - výsledek nic moc a hodnocení tomu odpovédá. Před 2O lety se možná našli fanoušci tohohle filmu, věkově je určen spíše pro máničky a depresivní mládež a to už bohužel nebo snad bohudík nejsem.