Racek má zpoždění

Další z filmů, které jsou klasickým produktem čs.kinematografie 50.let. Pod pláštíkem komedie je skryta tvrdá agitka a jenom z jejího sledová ní se člověku dělají mozoly. Jako u řady jiných filmů této doby to jen herci svými výbornými výkony na hranici sebezničení vytáhli alespoň na průměrnou podívanou. Charakter filmu je dán jednou větou, kterou použil hlavní hrdina pekař Racek (Vladimír Řepa) "KDYBYS HLEDAL RUCE TAK SEŠ O NĚ OPŘENEJ"

Nu, škoda podtextu v jinak celkem zdařilé komedii. Ne, že by to bylo čertví jaké veledílo, ale k nedělní zábavě alá film pro pamětníky to posloužilo dobře. I nyní po letech jsem se pobavil, ovšem nános komunismu to nesetřelo.201506258012/8239

Naivní komediální agitka o nutnosti brigád pro splnění plánu. Tentokrát se to týká zručného pekaře, který je s úsměvem na tváři neustále přesvědčován, že by měl fárat do uhelných dolů, protože uhlí je třeba a on ke své profesi je také potřebuje. Pekař se tomu pochopitelně brání, že je to nerozum. Ze snímku jasně vyplývá, že socialistický dělník může dělat cokoliv a bez kvalifikace. Stačí mít jen chuť k práci. Splněný plán a radost z dosažených výsledků budiž odměnou. Uvědomělá práce je zkrátka socialistický závazek a platí to i pro pekaře. V dnešní době je to k pousmání, ale upřímně, není to natočeno špatně. Rudolf Deyl ml. v roli flákače a neustálého brebendy tu doslova exceluje. Je tu spousta humorných situací, jak se na veselohru sluší a patří. Když se divák na tento "stalinistický" výtvor nebude dívat politicky, zůstane mu příjemná zábava, která zase až tak neurazí.

agitka s prostředí pekárny a šachty.Holubář Vladimír Řepa se kvůli holubům stane brigádníkem na šachtě a s pomocí Roberta Vrtochy se stane ještě uvědomělejším pracovníkem.Z celého filmu je ,ale nejkrásnější role Rudolfa Deyla ml. jako toatálního nemakačenka a zašíváka.I pro jeho roli stojí film za shlédnutí.