Slečna Golem

No že by mne to čertvíjak zaujalo, to tedy ne. Navíc z hlavní herecké dvojice nemusím ani jednoho. Neznám originál, ale asi by to nebylo nic pro mne. Hodnotím to malým plusem jen proto, že to podle mne nepatří do šrotu.

Ideově zprasený sci-fi snímek z české provincie s námětem k zamyšlení. Hrozba klonování tu je představena v tom nejpoklidnějším pohledu. Její neotesanost a místy nudnost však značně přečnívá nad veškerými aspekty snímku. Komediální sekvence se zcela vytrácí, byť je snaha viditelná. Dramatizace už není vůbec. Moralita a kritika touhy po bohatství tu pochopitelně nesmí chybět a o to tu asi jde především. Gangsterský motiv na konci příběhu je už úplně mimo mísu. Tvůrci to zřejmě mysleli dobře, ale když tomu chybí patřičná šťáva a smysluplnost, nelze tento počin považovat za přijatelný.

Květiny jsou zbytečné, knihy překážejí, z knihovny uděláme spižírnu, polibky jsou nehygienické, místo zlatých rybiček naložíme zdravé zelí a kouření a alkohol nám neprospívají. Stejně nepraktické je nechávat naživu lidi, kteří nám také v něčem překážejí nebo nám neprospívají. "Budoucnost patří strojům." Idea mechanických pomocníků člověka, od Golema, přes R.U.R. (kousek Čapkovy hry zde vidíme na jevišti), až po Terminátora, se táhne lidským myšlením minimálně od dob, kdy bylo zrušeno otroctví a svět začal hledat levnou pracovní sílu; ale takovou, která by se nevzpouzela, neměla žádné nároky a nestávkovala. Takový tělem i duší svých elektronických obvodů oddaný robot je tedy snem lidstva. Ale ouha! I stroj nakonec začne být svému pánu nebezpečný, když si uvědomí sama sebe! Ale všechny futuristické plány se zbortily nikoli z nemožnosti jejich technického uskutečnění, nýbrž tváří v tvář otázce, co si počít s milióny nezaměstnaných a tedy nadbytečných lidí. Stroj se může stát nebezpečným, neposlušným a neovladatelným, ale člověk, který se musí bát o svou živnost, o své bídné pracovní místo, na které stojí frontu dalších deset dvacet uchazečů, takový člověk, po staru z masa a kostí, je tím nejposlušnějším otrokem. Takže žádná láska, žádné knihy, žádná přirozenost, nýbrž právě jen otrocká mentalita člověka vítězí (nakonec) nad robotizací světa!

Absolutně nesouhlasím s anotací filmu, hlavně se závěrem, kde je film hodnocen jako nezáživný a nudný. Když nic jiného, film je zajímavý vizuálně, jsou v něm krásné a neobvyklé záběry z pražských střech, kde se ústřední dvojice schází. Film nepostrádá vtip, romantiku ani napětí. V několika recenzích zmiňovaní "zlí kapitalisté" mi ani nepřišli na mysl. Zkrátka zamilovaná dvojice bojuje s padouchy, tak jako v mnoha jiných romantických komediích. A tak jako v jiných filmech tohoto žánru láska vítězí. Dle mého názoru neprávem opomíjená česká komedie.