Stín létajícího ptáčka

Tedy ten úvod ten tedy byl. Nejprve kravál z aut, pak němý film. Dvacítka dolů. Posléze se odehrává film bez děje. Docela hezká holka se nechá ostříhat nakrátko, ergo vypadá jak… ech, hanba napsat a trdluje a blbne. Ze snímku jsem měl asi pochopit, jak jim Jana nahrazuje mrtvého syna, čemuž může uvěřit jen hodně slaboduchý jedinec. Já osobně bych ji hnal svinským krokem. To, že do psychodramatu autor vrazil komunistické žvásty, no, budiž, každý se musel něčím živit. Ale ten plytký a statický děj, to už je na hraně. Pro mne hodně podprůměrný a silně nudný film. Plus za zápletku a víc ani ň.

Jana která si nikdy nepřipouštěla problémy, žila tak, co jí den přinesl, až po nehodě zjišťuje, že žila povrchně, že jsou i lidé co jí mají rádi i když ji moc neznají a musí se vyrovnávat se skutečností, že nic není tak jednoduché jak by se zdálo.