Příběh dušičkový

Pan režisér František Filip je doma spíše na obrazovce než na stříbrném plátně. I tenhle film je točený spíš televizním než filmovým stylem. Ale kdo umí, ten umí a tak se narodil pěkný filmeček, který není komediální řachandou u níž se smíchy překrvuje slezina, ale poeticky úsměvným příběhem působícím na divákovu dušičku jako hojivý balzám. Chvílemi až lyrickou atmosféru citlivě okořeňuje svým skvělým výkonem představitel hlavní role mistr Jan Pivec. A vše je stylově naprosto čisté a VELMI vkusné!

Nejpovedenější role v televizním filmu od Jana Pivce. Trochu může konkurovat ještě role v dalším televizním filmu "Láska jako trám" (1967), ale z obou je vidět, jak to se skvostným hercem režisér František Filip uměl. Hlášky z filmu si pamatuju už drahnou dobu let a potěší mě při každé repríze. Pivcovo "Ježíšmarjá! To je rána, to je rána. Ženskou neuhlídáš, ani kdyby jsi na ní držel ruku!" - to mě pokaždé rozesměje. Přitom je téma filmu nadčasové, využívání mužů ze strany žen, a ti blbci jim na to vždy skočí a nechají se manipulovat tím "zatraceným ženským pokolením", což zase napsal dramatik Goldoni. Závidím oficiálovi Konopkovi ženskou společnost hospodyně, k níž si udržuje zdravý odstup, a co bych za to dal, abych dnešní Štědrý den nemusel trávit sám.

No, ještě že jsem si přečetl, že jde o komedii. Občasné vyprávění do kamery být nemuselo. Pan Pivec, ač veliký herec, z toho nic vyždímat nemohl. Dokoukáno jen silou vůle. Ani špetka slovního humoru o situačním ani nemluvě. Tohle se prostě nepovedlo ani jako kniha.+++++++ +Asi mne to tehdy chytlo ve šptném stavu či co. Tak špatné jak jse, psal před čtyřmi lety to přece jen není a já opravuji i hodnocení a přidávám nový komentář. Skvělý pan Pivec, jen jeho vedení je špatné. Nesnáším pohledy do kamery a samomluvu. Ale přesto jde o velmi dobrý film. 20200608

Jedinečný slovní i mimický projev pana Pivce a kouzelně ztvárněné prostředí staré Prahy jsou hlavním nosným pilířem této roztomilé komedie z pera Ignáta Herrmanna. No, řekněte sami - co si měl nešťastný pan Konopka počít, když muž bez ženy je jako bezmocné dítě... a navíc to bylo jenom v kuchyni na divanu??? Krásná a milá vzpomínka na všechny ty nezapomenutelné umělce, kteří už s tu s námi nejsou, ale přesto k nám tímto filmem i mnoha dalšími svými díly stále promlouvají.