Případ Lupínek

Jeden z prvních filmů režiséra Václava Vorlíčka. Tradice českého dětského filmu pokračovala i v této nepříliš nápadité detektivce o loutkářském pionýrském souboru a ztrátě jejich kufru s loutkami.

No, tak mě v první řadě překvapilo, že je to barevný, protože s tím jsem fakt nepočítal a hned na začátku mi to zvedlo náladu. Pak už jsem se spíš jenom nudil a pozdější potenciál Václava Vorlíčka v tom vážně vůbec nenajdete. Na druhou stranu, jestliže je tohle starý padesát let, zas taková hrůza to není.

Napínavé pátrání po loutkách. Hm, pro děti, a to asi ty nejmenší možná zajímavé. Pro mne to bylo zbytečně dlouhé a domotané. Ale koukatelné.

Beru to jako pokus o socialistickou agitační dětskou zábavu. Chvílemi je film i zajímavý, většinou ale budovatelská nuda, obzvlášť ta píseň o družici, jíž všichni tak nadšeně zpívají. Spoustu momentů ani nechápu (jak se třeba loutky mohly dostat do popelnice - na to film odpověď nedal...). Taky mě zaujala třídírna komunálního odpadu... to fakt existovalo??? I chování všech postav je jaksi nestandardní... štěstí, že se z toho Vorlíček brzy dostal.