Vojtěch, řečený sirotek

V dnešni době, kdy tón udávaíi společensko-politické události, působi debut režiséra Zdenka Tyce Vojtěch, řečený sirotek dosti výjimečně. Je totiž "neambiciózní". A to především ve smyslu rezignace na dějovost, na kritické hodnocení světa a jeho konfliktů.. Inspirací byla povídka ukrajinského spisovatele Jevhena Hucala, kterou Tyc ve spoluprácl se svými spolužáky z FAMU převedl na filmové plátno jako baladu, zaměřující se na základní hodnoty a pravdy lidské existence. Vypráví příběh Vojtěcha, člověka až živočišně přímého, neschopného přizpůsobit se vztahům a zvyklostem ve venkovském společenství, bojujícího v prvním poválečném roce 1946 o svou svobodu a nezávislost, o svou lásku s celým světem. . Autoři ztvárnili skromné drama zmateného mladého života s minimem dějových peripetií, s minimem dialogů a s důrazem na ,prostředky", vlastní právě filmovému vyjadřování a na emoci vyvolanou obrazem a zvukem. Černobílá širokoúhlá filmová balada přináší do současné československé produkce poetiku, již jsme už dobrá dvě desetiletí neměli možnost vidět, poetiku, jež v lecčems připomene kinematografie šedesátých let nabízí se srovnání s Hrubínovou a Vávrovou Romancí pro křídlovku,, ale již v žádném případě nelze nazvat epigonstvím. ~ Vojtěch, řečený sirotek je Tycovým absolventským snímkem, vznikl v unikátní koprodukci FAMU a Filmového studia Barrandov za směšně nízkou cenu (okolo tří set tisic korun). Nesporně patři k našim nejzajímvějším titulům roku 1989. Velkou zásluhu na tom má i představitel atypického hrdiny, syn známého režiséra, Petr Forman. /Filmový přehled