Velká samota

...Helge a Pečenka totiž vymysleli koncepci, že celý film bude výtvarně podmračený a šedivý. A protože stále svítilo slunce a přes den nebyl na obloze jediný mráček, jen blankyt, Passer vyjížděl o půlnoci a od dvou budil lidi, aby nezapomněli, že ve čtyři se bude natáčet. Ráno se točilo chvíli, než vyšlo slunce, a pak ještě večer půlhodinu po západu slunce. Celý měsíc jsem se stával svědkem natáčení jedné jediné scény, celou dobu se snímaly záběry, kdy se slovenský herec Július Pántik řítí na náves v žebřiňáku taženým koňským spřežením, pak zastaví a začíná dialog. Po několika dnech už nemusel ty koně nikdo vést, zastavili přesně na značkách na správném místě. Přesně načasovaní jako v cirkuse. Jenže vždycky se něco přihodilo, a tak jsem nezažil jinou scénu... /str.54,z publ. Tudy jenom procházíme-Miroslav Ondříček, Miloslav Šmidmajer,nakl. XYZ, s.r.o.2011/