Prřipomeňme si pár řádky film, který upadl do úplného zapomnění. Ano, byl to "Vězeň na Bezdězi", který by mohl dostat žertovné motto asi v tomto znění: "Zas v okně zadumán, zas touží v dáli, zmučený genius českého filmu?" Oh, nedivte se mu - vždyť viděl "Vězně na Bezdězi", český historický film Dafafilmu, který vzešel z produkce Karla Špeliny. Za námět mu posloužil zajímavý úsek českých dějin, bohužel zpracovaný se značnou úsporou vkusu a důmyslnosti.
Historické portréty Přemysla Otakara II., kralevice Václava, Oty Braniborského, královny Kunhuty, Dětřicha Špačka z Kostelce a mnohých jiných byly naprosto nezdařilé a nebýt ve filmu kostýmní důslednosti, působily by dokonce i nezdvořile komicky. Kralevice Václava představovala
Milinka Czivišová, která pro tuto chlapeckou roli nemohla popřít svůj dívčí zjev.
J. W. Speerger si hrál na vyzrálého mima, zůstával však na úrovni, jejíž měřítko by se muselo horko těžko hledat kdesi ve vzdálených počátcích filmového herectví vůbec. ještě hůře to bylo s ostatními herci (V. Ch. Vladimirov, Jiří Hron, Karel Schleichert, Petr Roščin, Pavel Aleksejev, Ada Pellová- Czivišová, Nataša Javorská) všechna tato jména, která něco říkají jen skutečným filmovým nadšencům, narazila na úskali ochotnické divadelnosti, při čemž se jejich výkony vymykají z možnosti detailní klasifikace. Pokud jde o Theodora Pištěka, věnoval své neveliké úloze tolik pozornosti, že zachránil většinu scén, v nichž byl zaměstnán sice násilnou,ale úspěšnou groteskností.
Veškere jmenované neúspěchy lze s přesvědčením hodit na triko pochybné režie V. Ch. Vladimirova, který zřejmě naprosto nerozuměl danému tématu a ani filmovému řemeslu (o umění se tu nelze zmínit ani šeptem) což rozhodně nebylo na prospěch jak ideově, tak i technické stránce tohoto filmu. O architektonické úpravě interiérů a volbe exteriérů je lépe nemluvit (arch. odborníci nejsou nikde uvedeni) A přece měl tento slabý a neumělý film jeden pěkný klad, který však nemohl vyvážit všechny ty chyby. Byla to kamera. Ano, kamera Jana Stalicha, která byla nejen dobrá po technické stránce, ale i snaživá, pokud šlo o záběry. Film byl totiž natočen němý - práce se tím značně usnadnila, ale výsledek i přes to pramalý - a teprve pak byl dodatečně hudebně synchronizován.
Bylo použito našeho českého Nečáskova systému v Kolářově modřanské továrně. Jinak zůstával tento film němý. Hovory zde byly nahrazeny hojnými titulky, pravzláštní literární jakosti a bez jakékoliv filmovosti.Ponámka autora: Ale o tom všem se my již na vlastní oči přesvědčit nemůžeme, neboť film je považován za ztracený, což je samozřejmě škoda, protože my, co se považujeme za filmové "fanatiky" starší československé kinematografie, jsme lidé obzlášť, co se týká umělecké hodnoty těchto dávných filmových pozdravů, ve svém nadšení velice smířliví a shovívaví.
