Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka - Rokenrolového krále

Dvoudílný televizní dokument scenáristy a režiséra Igora Chauna Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka, rokenrolového krále zachycuje osudy téměř zapomenuté legendy české hudební scény, muže, jenž slavil závratné úspěchy na počátku šedesátých let. Tvůrce začal natáčet výpovědi svědků v den zpěvákova pohřbu (23. srpna 1996). Důležitou částí dvouhodinového snímku jsou ovšem i archivní obrazové dokumenty z dob Volkovy vrcholné' popularity, a také amatérské záběry, jež pořídil zpěvákův blízký přítel, herec Filip MenzeI, v osmdesátých a devadesátých letech. Základním motivem snímku se tak stal ostrý kontrast mezí zpěvákovým vzhledem z mládí a ze sklonku života. - Miki Volek se ve vzpomínkách svědků jeví jako osobnost, jež se plně oddala nastupujícímu hudebnímu žánru. S tím, jak rokenrol vycházel z módy, se však jeho jedinečný interpret propadal až na dno fyzické i duševní existence. Zemřel ve třiapadesáti letech, v naprosté bídě a osamění, patrně na následky dlouhodobého požívání alkoholu a drog. - Tvůrci opírají svůj film o mimořádně důsledný sběr materiálu, ať už jde o obrazové a zvukové nahrávky či o výpovědi pamětníků. Chaun tak záměrně dokresluje Volkovu osobnost prostřednictvím jejích vnějších projevů: jedinými stopami po zpěvákově vnitřním světě jsou dochovaný úryvek z jeho deníku a dávný dopis matce. Výpověď psychiatra se omezuje na konstatování, že šlo o složitou a nepoddajnou osobnost... Jen výjimečně a opatrně režisér pracuje s " nepodloženými" fakty (František Kožík jako možný otec Míkiho Volka, učebnicový psychoanalytický motiv fixace na matku, paralela s osudem Elvise Presleyho). - Tvůrci zároveň zůstali vůči postavě Mikiho Volka v uctivé' vzdálenosti: ve vyprávění o umělci, závislém na drogách a alkoholu, pomíjejí nabízející se naturalistické líčení okolností. Přesto však zachycují jeho pád v celé hloubce; jedním z vrcholných míst filmu je sekvence zoufale nezdařeného zpěvákova vytstoupení na barrandovských terasách. Zvláštní rovinu pak do snímku vnáší věcně pojaty; (ale místy í nenápadně ironický);) komentář v podání Radovana Lukavského, jehož kultivovaný přednes tvoří výrazný kontrapunkt k zobrazovaným sklutečnostem. - Chaunův dokument .je nejen záznamem jednoho výjimečného lidského osudu, nýbrž i velmi neobvyklým pohledem na proměny kulturních ponměrů v nejnovějším období našich dějin; snímek bezesporu patří mezii to nejzajímavější, co vzniklo v naší dokumentární tvorbě posledních let. Autor/Zdroj: /Filmový přehled