Pohřeb bramboru

Snímek Pohřeb bramboru (1990) je celovečerním debutem polského režiséra a kameramana Jana Jakuba Kolského. Odehrává se krátce po skončení druhé světové války, v době, která má pro dějiny země a pro její kulturu zvláštní význam,a kterou samozřeJ.mě zpracovává řada uměleckých děl (např. zásadní film Andrzeje Wajdy Popel a démant z roku 1958). - Na jaře 1946, krátce po nástupu komunistické " lidové vlády ", se do rodné' vesnice vrací z koncentračního tábora starý sedlář Matouš Szewczyk (Franciszek Pieczka), považovaný za mrtvého. Čeká jej kruté rozčarování ze ztráty manželky, syna i veškerého majetku, jejž si rozebrali sousedé. Navrátilec může navíc svou přítomností "okrást" ostatní o podíl na zemědělské' půdě, rozdělované po vyvlastnění místní statkářky. Časem vyplyne, že nenávist vesničanů, vedeý;ch podlým Gorzelakem, má navíc kořeny ve společně zaviněné smrti Szewczykova syna. Útoky jsou o to zákeřnější... - Kolski ve svém díle s mimořádnou ostrostí odsoudil poměry, panující v době nástupu komunistické vlády a vyplývající mimo jine i z tradičního polsko-katolického antisemitismu. Tvůrce však ve svém debutu zatím jen místy překračuje hranici mezi realistickým ztvárněním příběhu a jeho důslednou poetickou stylizací. Panoptikum vesničanů, kteří jsou koncentrátem podlosti, chamtivosti a zbabělosti, působí jako poněkud účelově vytvořená komunita " bezúhonných " lidských zrůd. Jejich konfrontace s morálně neposkvrněnými bytostmi (vedle Matouše je druhou trpící vyvlastněná a znásilněná statkářka Lachowitzová) někdy vytváří silné metaforické obrazy, zpravidla však slouží jen k naplnění autorovy teze. Snímek jenž místy trpí dramaturgickou nedotažeností ("ztracená " postava Mazurkova syna Tadeka, rozehraná v úvodu, uvedená v titulcích a nevyskytující se ve filmu) a v závěru i poněkud okatou snahou o metafyzický přesah, však rozhodně stojí za pozornost kvůli charismatickému Franciszku Pieczkovi, kvůli pojednávaným historickým skuečnostem i jako doklad o vývoji svébytného rukopisu výrazné filmařské osobnosti. Autor/Zdroj: /Popis Příběh pomsty sedláře, který se v roce 1946 vrací z koncentračního tábora do své vesnice. Během války se obyvatelé vesnice podíleli na smrti jeho syna a rozkradli jeho majetek. Autor/Zdroj: /Febiofest