Soupeři

Přesvědčivě natočený film o patnáctiletém souboji mezi dvěma důstojniky (Harvey Keitel jako nezkrotný Feraud a Keith Carradine coby čestný d´Hubert) Napoleonovi armády, jehož důvod je z dnešního hlediska těžko pochopitelný, nasnímaný nádhernou kamerou zachycující každou barvu.

Výborná kostýmní psychologická studie dvou věčných rivalů, jejichž cesty osudu se neustále střetávají a kteří se hlavně díky patologické nesmiřitelnosti poručíka Ferauda neustále utkávají a navzájem se zraňují v osobních soubojích, které nemají vítěze. Snímek pak nakonec vrcholí fyzickým ale i morálním vítězstvím poručíka D´Huberta nad samolibým Feraudem. Symbolicý zápas dobra se zlem tak opět skončil vítězstvím dobra. Skvělá dobová atmosféra, vynikající herecké výkony Keitela a Carradina a brilatní režie Ridley Scotta povyšují tento snímek mezi uměleckou extraligu.

Tak jsem po letech shlédnul debut slavného režiséra 2 roky před legendárním Vetřelcem, což byl druhý Scottův film v poředí. Kvalit Vetřelce zdaleka nedosaženo, ale ta atmosféra je úžasná a herecké výkony jakbysmet. Posedlost chlapů svým malým egem v kombinaci s válkou je zde rozkryta v mnoha variantách a tíže vymanění se z těchto konvencí jež vysávají život je zde přímo hmatatelný. Ona doba Velké francouzské revoluce a následně Napoleona musela bejt peklo, ne o mnoho menší než jakákoliv velká bitva v Rusku.

Velmi pěkný film o souboji trvajícím celé napoleonské války. Scénář (Gerald Vaughan-Hughes) vznikl na motivy povídky Josepha Conrada Duel a dost se povedl. Režie Ridleyho Scotta je dobrá. Keitel i Carradine zahráli oba soupeře uvěřitelně a film mě doopravdy zaujal, nejen vztahem mezi oběma hlavními postavami, ale i zobrazením okolí obou hlavních hrdinů. Děj se odehrává v rozmezí ca. 15 let a prostředí je velmi rozmanité a kostýmy (Tom Rand), výběr lokací, kamera (Frank Tidy) se snaží předvést nám dobu napoleonských válek velmi věrně. A podařilo se jim to. Hudba Howarda Blakea se mi taky líbila.