Tichá radosť

Tak další ztracený čas kvůli jednomu herci. Totiž, chtěl jsem vidět pana Rychlíka. Tak jsem ho viděl. Ke konci filmu projde jako kominík. Pecka. Film celý jako takový je obdobou filmu Súkromné životy, včetně páně Rychlíkovy účasti. Tedy, tam alespoň mluvil. Zde jde také o psychodrama, u kterého jsem se nemohl dočkat konce. Takže z toho plyne i hodnocení snímku.

Hloubka a realističnost v zobrazení života ženy v určitém životním období je něco, co v současné kinematografii již několik desetiletí velmi chybí. Chybí filmaři a odborníci, kteří by ji podali s obrovskou vážností i jistou dávkou poetického odstupu. Tak alespoň díky za filmový archiv. Režisér a scenárista Dušan Hanák nenatočil mnoho celovečerních filmů a je to docela škoda. Například v tomto filmu se představil jako slovenská verze českého režiséra Karla Kachyni. Film se zaměřuje na ženu středního věku, která se potýká s osobní krizí a hledá své místo ve světě. V profesním životě čelí tlaku společnosti, očekáváním a potřebě seberealizace. V soukromém životě naopak prožívá krizi manželství a přátelství a jejich proměny v čase. Je tak vykreslen intimní portrét, který zkoumá témata, jako je krize identity, ztráta iluzí a hledání nových životních významů. Psychologická hloubka v poetické atmosféře nabízí komplexní vhled do ženského nitra, která jsou ženám velmi blízká i dnes. Film byl oceněn, a to zcela zaslouženě. Dušan Hanák natočil film, který plně překračuje svou dobu a i dnes nabízí mnoho podnětů k zamyšlení.

Magdička Vášaryová v roli ženy, která se chce vymanit z nudného všedního, místy až depresivního života a časem přehodnotí svůj životní postoj. Dušan Hanák obsadil i spoustu českých herců, byť se mihnou třeba jen v sebemenších rolích.