Železná maska

Kopie moc kvalitní nebyla, ale nerušilo to. Titulky jsem si musel přeložit sám (strojem), ale domnívám se, že přesto mohu snímek zodpovědně posoudit. A musím mu vytnout hlubokou poklonu. Ne že by to bylo na nějaké sledování podruhé, ale prostě to zaujalo. Perfektní výprava, velmi dobří herci, a dokonce to mělo i spád.  

Na základě úspěchu první velkolepé adaptace Dumasova románu „Tři mušketýři“ (1921) se autoři rozhodli navázat dalším románem Železná maska. Nutno podotknout, že tentokrát opravdu volně, protože s literární předlohou má společného jen velmi málo. Základní motiv a to je vše. Každopádně tak bylo docíleno, že se vrátily postavy z předchozího snímku, a tedy i Douglas Fairbanks jako DʼArtagnan. Vše, co obsahovali Tři mušketýři, je obsaženo i v Železné masce. Dobrodružství, drama, romantika i humor. Jen už s kratší stopáží a poněkud menší uhrančivostí. Zkrátka už víme, do čeho jdeme. Fairbanks měl tak opět příležitost předvádět své kaskadérské kousky ve velkolepých kulisách. Film má o něco větší švih a akční náboj, takže po této stránce nezklame. Zajímavé je, že jde o poslední Fairbanksův němý film, který navíc o něco později doplnil o zvukovou stopu vypravěče, takže se stal jakýmsi skromným milníkem zvukového filmu s nádechem melancholie zašlé éry němých filmů. Je tak považován za důstojné rozloučení s němou érou a my si tak můžeme právě v oblasti němého filmu naposledy vychutnat hereckou houževnatost Douglase Fairbankse, který byl již dávno považován za herecké eso dobrodružných filmů.