Vrtěti psem

"NEZÁLEŽĺ NA TOM, JAK SE TAM DOSTANEŠ, HLAVNĚ ŽE TAM JSEŠ!" Zdá se, že libido amerických prezidentů roste přímo úměrně s růstem hrubého národního důchodu, což je úděsná představa pro slečny, které ho mají tlumit, i pro jeho nejbližší spolupracovníky, jimž eruptivní prezidentské orgasmy zpravidla působí vleklé komplikace. Není to tak dávno, co jsme spolu s Clintem Eastwoodem sledovali, jak představitel Absolutní moci Gene Hackman z pozice svého prezidentského úřadu zahlazoval krvavé stopy po deviantním sexu, a už na kanapi v Oválné pracovně sklátil další erotoman v čele země nezletilou skautku, která tuhle největší story svého dívčího deníčku obratem prodala Washington Postu. A rázem je o zábavu postaráno, řekl si hollywoodský klasik Barry Levinson (Dobré ráno, Vietname, Rain Man) a natočil - v době, kdy si Bill Clinton a Monica Lewinskiová stále ještě vyříkávali, jak to tehdy vlastně bylo - komediálně pojatou variaci na téma manipulace. "DOBRÝ PLÁN DNES JE LEPŠĺ, NEŽLI VÝBORNÝ PLÁN ZĺTRA!" Jednou z výhod prezidentského úřadu je skutečnost, že v zásadě na všechno máte lidi. Když si jako první muž země zašpásujete s odvážnou školačkou, je nejlepší odjet na delší přátelskou návštěvu do Číny, a nechat doma v klidu pracovat profesionály na zahlazování stop, manipulaci veřejného mínění, vypouštění kouřových clon a restauraci po osudové souloži poněkud povadlých preferencí. A tak nastává okamžik, kdy je do Bílého domu povolán speciální poradce pro cokoli Conrad Brean (Robert De Niro), odborník na hašení požárů všeho druhu, jehož předností je totální loajálnost a bezbřehá schopnost okamžité fabulace fiktivní story pro dobro nejvyšších amerických zájmů. Jeho analytický mozek bleskově zmapoval situaci, vyhodnotil škody a dospěl k závěru, že jestliže se nestane zázrak, bude je všechny prezidentovo nekontrolovatelné animo stát volby. Kde jinde hledat profesionálního producenta zázraků, nežli v Hollywoodu! Jeden z nejlepších v téhle branži Stanley Motss (Dustin Hoffman) právě přemýšlel jak to zařídit, aby někdy získal alespoň jednoho zapruzeného Oscara, kam se poděl jeho vegetariánský šejkr a za jak dlouho se má obrátit v soláriu na druhou stranu, když k němu vtrhl rozjetý Conrad se svým projektem na kolosální celonárodní mystifikaci. Slovo dalo slovo a Stanley rychle pochopil, že mu osud a prezidentova pomatená erekce v nesprávnou chvíli právě přihrály největší pecku jeho filmové kariéry. "KDYŽ MÁŠ PROBLÉM, MUSĺŠ HO ŘEŠIT!" S machiavelistickým démonem Robertem De Nirem, genetickým spřízněncem megaproducenta Davida W. Griffitha Dustinem Hoffmanem a technickými možnostmi Bílého domu není ovšem žádný problém neřešitelný. Barry Levinson se svými scenáristy ušli notný kus cesty od doby, kdy se problémy v Bílém domě řešily triviální výměnou jeho protagonisty (Dave). Ani James Bond dnes už nebojuje s primitivními zloduchy typu Goldfingera, ale s mnohem sofistikovanějším Zlem, účelově produkujícím v médiích nebezpečnou virtuální realitu (Zítřek nikdy neumírá). Na stejném principu, transponovaném do komediální polohy, je založen i vtipně rozehraný Levinsonův snímek o tom, jak snadné je zaměnit nepohodlnou realitu za účelovou fikci. Budete se jí smát, ale také vám z ní může běhat trochu mráz po zádech - a také se možná budete tímto světem několik dnů pohybovat méně důvěřivě. Cynický čistič skvrn na prezidentově cti Robert De Niro a geniální mág filmového mýtu Dustin Hoffman jsou totiž ve svých iluzionistických kreacích praví jako poctivě ošoupaný niklák a ve svém gigantickém podvodu pravdivější nežli pravda. Jediné, čeho vám může být líto, když rozehrají svůj geniální podraz je, že tady bylo "zaděláno" na řadu dalších situačních gagů (souboj s CIA o ukončení fiktivní války či větší zúročení vděčného partu Woodyho Harrelsona alias pošahaného hrdiny seržanta Schumanna). Ale možná, že tvůrci ani nechtěli více tlačit na komediální pilu, aby nepřekryli znepokojivou myšlenku o tom, jak lehce se virtuální realita stává primární skutečností. Jejich fikci dodává věrohodnost i obsazení pětašedesátileté národní legendy Willieho Nelsona, jehož hymnické country je více symbolem nežli pouhou zvukovou kulisou. Až s Levinsonovým podobenstvím o pravdě skončí analytici Bílého domu, možná vydají následující top secret interní směrnici. DESATERO PRO KRIZOVÉ SITUACE, OHROŽUJĺCĺ HLAVU STÁTU: 1. Když máš problém, musíš ho řešit. 2. Když máš průšvih, musíš ho zatloukat. 3. Když se to provalí, musíš vymyslet ještě větší průšvih. 4. Když ho máš, zařiď únik tajných informací do médií. 5. Když to zbaští, všechno popři, tím víc tomu budou věřit. 6. Když do toho nepůjde televize, nemáš šanci. 7. Když nemáš viníka a motivaci, neví se proti komu a za co. 8. Když nemáš hrdinu, není se s kým identifikovat. 9. Když na to nasadíš dva, vždycky ti jeden zbyde. 10.Když to někdo nedělá pro peníze, ale protože to je sranda, okamžitě volej čističe Victora. V rámci předávání "know how" jste se s tímto algoritmem již možná setkali i v našich zeměpisných šířkách. Prostě to takhle funguje - zatím! Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema