Dvojrole

Skvělá Tereza Brodská na popředí trošičku odfláknutého scénáře, ze kterého se dalo asi vyždímat více. Občas trochu zbytečné debaty, ale celkově je to slušný průměr.

Ač jsem k tomuto snímku přistupovala spíše skepticky, zklamaná jsem nakonec rozhodně nebyla. Oceňuji, že jde o film z nové doby, kde není za každou cenu nacpaná politika, kde je dáván důraz na psychologickou stránku. Narozdíl od předchozího komentáře si nemyslím, že by volba Terezy Brodské do role "mladé - staré" byla špatná, naopak - Tereza zde docela příjemně překvapila, kterak zvládla obě polohy své role - jednak mladé děvče, jednak "převtělenou" starou docentku. Jan Hartl s Karlem Rodenem jí dobře sekundují. Při sledování snímku se neubráníte zamyšlení se nad stářím a nad skutečností, kterak si mladý člověk často sobecky neuvědomuje, že i on může zestárne a bude se potýkat s nemocemi a příznaky vyššího věku. Oceňuji, že Dvojrole nesklouzává do jednoduché sci-fi, ale udržuje si svou rovinu zaměřenou na lidskou duši.

Podobných filmů moc v našich končinách nevzniká. Žánru sci-fi je v naší tvorbě jako šafránu. Tereza Brodská zde vytvořila právě onu dvojroli. Napřed mladou ztřeštěnou dívku, která má problémy se zákonem, a pak se do jejího těla dostal mozek starší, vzdělané, ženy. To má dvě příčiny. Autonehoda je jednou z nich a druhou nadšení dvou mladých lékařů, kteří se pokouší o objevy v oblasti biologie. Přehazování mozků z těla do těla už se objevilo ve filmu „Pane, vy jste vdova“. To byl však žánr komediální. Toto je drámo s hořkým koncem. Hlavní hrdinka nejen, že zjistí, že nikam nepatří, ale stáří se na jejím mozku už projevuje i formou demence.