Pelíšky

Nejtrapnější film dvou století.

Když nepočítám pohádky, tak tohle je pro mě jeden z nejlepších českých filmů natočených od revoluce. Spousta komických scén a hlášek v hořkosladkém příběhu nešťastné lásky, završeném jedním z mála vážných momentů filmu, ale nenásilným a "nutícím" k zamyšlení.

Je jen málo filmů, který mi stály za to, abych na ně šel do kina víckrát. Pelíšky jsou jedním z nich. Věrohodné ztvárnění konce 60. let, obsazení osvědčených hvězd spolu s těmi, kteří sice nebyli nováčky, ale přesto jim Pelíšky hodně pomohly (Stašová, Holubová, Dušek). Nutno smeknout před tvůrčí genialitou, kdy se u diváka střídá smích a slzy (ztvárnění scény, kdy zemře Krausová v podání excelentní Emílie Vášáryové, prostě nemá chybu!)

Když není něco uspěchaný a kvalitně udělaný, budou se diváci bavit i po další generaci, ti staří bardi již tady nebudou a ti z mladších budou babky a dědkové. Kdo film neviděl, to je jako by ani nebyl...