Staré pověsti české

POZOR SPOILER Minulo skoro 30 let, co vešel vojvoda Čech do naší země. A když 86. rok nastal starci, naplnily se jeho dnové a umřel. Je také náležitě oplakáván. Národ pokračuje však v pouti své a dojde k třetí velké řece Vltavě. Položili se na úpatí hory, jež slove Říp. Ráno pak vstal Čech a jediný vydal se sám na temeno hory. Zde poznal, že je to ta země, kterou hledal. Lid zde tedy zůstává, oráč oře a lidé jsou spokojeni. Ej, dobře se zde žije při hojnosti všeho. Jen bůh Perun nedělá dobrotu, a proto je uctíván a jest mu hojně obětováno. Po Čecha je zvolen vojvoda Krok do čela svého lidu. Ten umírá a zanechává tři dcery - Kazi, Tetu a Libuši, jež umí věštit. Je zde také silák Bivoj, který přináší kance, a lid se veselí. Jenže pak znesváří se dva rody pro pozemky. A když Libuše rozhodne spor, nelíbí se toto rozhodnutí. Ano, ženská zde soudí, a to ženská dlouhých vlasů a krátkého rozumu, běda, běda mužům, kterým vládne žena. Proto je posláno poselstvo do Stadic, pro svého budoucího vládce. Pak Ctirad Šárku u stromu přivázanou nalezne a osvobodí ji. Ta se mu zradou odměňuje. A máme zde dívčí válku. Po Přemyslovi přichází Nezamysl, a když jeho dnové se naplnily, přichází na jeho místo Mnata. Dále pak vládl Vojen, Zdislav a nakonec prohlášen vojvodou Křesomysl. Za jeho vlády nabylo zlato více cti, nežli země obdělávání. Lid se bouří a vladykové varují. Křesomysl je však již v zajetí zlatého kovu a nedbá na ně. A kovkopové se bouří proti vladykům a vyrážejí na ně, by je zhubili. Boj je z toho veliký a Horymír na Šemíku, koni svém také se přidává. Je však jat, souzen a odsouzen. Jeho poslední přání je na Šemíkovi se projet a toto mu vyplněno jest. On i bělouš mizí za hradbami. Po Křesomyslovi vládne na Vyšehradě Neklan. Ten odmítá bojovat s Lučanem Vlastislavem, který v zemi nedobrotu páše. A tak Neklan určí muže, jenž za něj bude ve válce bojovati. Českou zem tedy trápí další válka, a ještě jich hodně bude.