Tichý hlas

Snímek scenáristy a režiséra Marka Hermana Tichý hlas nezastírá, že byl natočen podle divadelní hry: je komorní smutnou komedií odehrávající se převážné ve dvou prostředích jako konflikt několika výrazných charakterů. Divadelní předloha Jima Carhwrighta Vzestup a pád Tichého Hlasu nabízí dramaticky atraktivní nápad a vtipné dialogy, poskytující hercům znamenitou příležitost. Titulní hrdinka - zakřiknutá, neurotizovaná dívka, kterou její agresivně hlučná, uzurpátorská matka pohrdavě přezdívá LV (Little Voice - (doslova Malý Hlas) a která okřívá jen při poslechu starých desek, zděděných po zemřelém otci - umí totiž dokonale napodobit zbožňované zpěvačky. V ústraní svého pokojíku se rnůže stát smyslně naivní Marilyn Monroeovou stejně jako trpce cynickou Marlene Dietrichovou či muzikálově odvázanou Judy Garlandovou. Matčin nový milenec, světácký rnanažer Ray Say, hned pozná svou příležitost: stačí jen, aby LV dostal na jeviště, a konečně zbohatne. Přesvědčit dívčinu chamtivou matku mu nedá velkou práci, plán všk nakonec selhává na nepřizpůsobivosti neurotické LV. Ta se totiž s pomoci rovněž nesmělého telefonního mechanika Billyho rozhodne místo "kontrolované" imitátorské kariéry zkusit být konečně sama sebou... - Harmonův film nezapře výběrem látky, ani jejím zpracovánírrr inspiraci v britské klasice Free Cinema či v"sociálních tragikomediích" Mikea Leigha (na něž odkazuje i výběr hlavních představitelek: Jane Horrocksovái na sebe upozornila v Leighově dramatu Život je sladký, Brenda Blethynová v jeho Tajnostech a lžích). Harmon na své herce spoléhá právem: v pětatřicetileté(!) Jane Horrocksové, která všechny písně zpívá sama a která přesvědčivě zvládla proměnu z Ošklivého kačátka v muzikálovoru labuť, našel iideálni titulní představitelku i proto, že si roli LV vyzkoušela už na londýnskénI jevišti. Znamenitá je ovšem i poněkud sebestředná Brenda Blethynová v roli hrdinčiny matky a přesný Michael Caine v roli cynického outssidera showbyznysu Raye. Proti těmto zkušeným hercům ovšem působí Ewan McGregor jako šlechetný Billy poněkud matně. Autor/Zdroj: /Filmový přehled Anglie není jen zemí nejkrásnějších zahrad na světě, ale i vlastí nejkrásnějších hereček. Nemají mnoho společného s hollywoodskými Barbínami, jen jaksi mimochodem si však udržují zničující sexappeal. Vyzařovat herecké charisma a báječnou osobitost je pro ně zřejmě stejně samozřejmé jako dýchat. K ostrovním kráskám, jako jsou Emma Thompsonová, Kristin Scott Thomasová nebo třeba Emily Watsonová (Prolomit vlny), zrovna přibyla další: jmenuje se Jane Horrocksová a hlavně kvůli ní stojí za to vidět komorní drama režiséra Marka Hermana Tichý hlas. Pokud jste kdesi mimo českou distribuci neviděli film Mikea Leigha Life Is Sweet, kde si Horrocksová zahrála jednu z hlavních rolí, bude pro vás tahle pětatřicetiletá britská herečka jemné pastelové krásy a mimořádné výrazové síly příjemným objevem. Je pravda, že divadelní hra Jima Cartwrighta The Rise and Fall of the Little Voice, v níž si Horrocksová titulní roli vyzkoušela už na londýnských jevištích, nabízí ideální příležitost pro hereckou exhibici. Té se však paradoxně dopustila spíš protihráčka Horrocksové - zkušená filmová herečka Brenda Blethynová v roli hrdinčiny hysterické, užvaněné a chtivé matky. Horrocksová je naopak dokonale přesvědčivá a nenápadně přesná jako těžce ujařmená, neurotická dívka, která skoro nikdy nemluví a které proto její matka posměšně říká L.V. (Little Voice). Děvčete, které nevychází z domu a které čas tráví ve svém pokoji poslechem gramodesek s pěveckými hvězdami 50. let, si nemá šanci nikdo všimnout. Naštěstí se však jednoho dne v jejich domku objeví mladý opravář telefonů Billy (Ewan McGregor), po pracovní době zanícený holubář s pochopením pro mlčenlivou výstřednost L. V. A naneštěstí (nebo možná ne?) se u Hoffových skoro zároveň objeví matčin milenec Ray Say (Michael Caine), jinak také zcyničtělý nádeník showbyznysu, který náhodou zaslechne, jak dokonale umí dívka napodobovat své hudební vzory. Dokáže být smyslně naivní Marilyn Monroeovou stejně jako trpce cynickou Marlene Dietrichovou či muzikálově odvázanou Judy Garlandovou. Ray okamžitě pozná svou příležitost: když se mu podaří L.V. dostat na jeviště místního klubu pana Booa, otevře jí, její matce a hlavně sobě cestu ke slávě a bohatství. To ovšem netuší, že L.V. zpívá jen pro zemřelého tatínka, kterého její matka utrápila k smrti a který - jako majitel obchodu s hudebninami - shromáždil obdivuhodnou sbírku jejích drahých desek. Krkavčí matka Mari konečně pochopí, že by její nanicovatá dcera k něčemu mohla být, a s pomocí dobrosrdečné tlusté kamarádky Sadie se jí povede dostrkat L.V. na jeviště. Z očekávaného triumfu však není nic - tatínek se totiž dívce nezjeví a ta jen paranoidně pípe úryvky nechytlavých písní. Ray ovšem nehodlá povolit a dá L.V. další šanci, kvůli níž se neváhá krutě zadlužit: na mladičkou imitátorku se totiž přijede podívat vlivný okresní manažer, který by ji (a jejího agenta) mohl dostat nahoru. L.V. dostává příležitost podobat se svým obdivovaným hvězdám... Prostě rozehraná zápletka kolem ošklivého kachňátka, které má šanci proměnit se na základě svých málem zázračných schopností v obdivovanou labuť, nezapře své divadelní kořeny. Režisér nijak nezastírá, že jde o zfilmovaný divadelní text, založený na silných dialozích a hereckých osobnostech. I když proměnu L.V. z ušlápnuté chudinky v zářící, triumfující hvězdu předvídáte, fenomenální Horrocksová vám umožní vychutnat ji s rozkoší. "Divadelní" a přitom i ve filmu zcela přesvědčivé ostatně zůstává i to, že herečka zpívá všechny písně sama, i disproporce mezi jejím skutečným věkem a dívčím věkem hrdinky. Okázale přehrávající Blethynová, možná až příliš umírněný McGregor, živelný a mimořádně dobrý Caine - ti všechni tvoří pozadí, na němž se Horrocksová znamenitě vyjímá. Příběh o dívce, která dostala šanci zpřetrhat svazky s minulostí, přestat imitovat druhé a stát se sama sebou, je možná jaksi příliš předpokládaný a postrádá kouzlo nedořečenosti - zřejmě i vzhledem ke svým inspiracím (nezapře blízkost "sociálním tragikomediím" Mikea Leigha a koření možná až v klasické Kapce medu Tonyho Richardsona). Na "malý" film s pořádně velkou herečkou ovšem nabízí svým divákům požitků víc než dost. Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema