Poslední výstřel Davida Sandela

To ne že pana Londona nemusím, ale pro hloupý a nelogický děj se zbytečně protaženým koncem. Dosti nuda.

Povídky Jacka Londona mají ohromný romanticko-dobrodružný přínos pro čtenáře pro představu, jak to v dobách, tzv. zlaté horečky vypadalo. Případný moralizační aspekt je už jen přínosem hlavně v paradoxech osudů daných postav. Příkladem je i tato povídka, která je součástí povídkové krátkometrážní filmové trilogie, ukazující, co se také může stát v touze po zlatě. Režisér Zdenek Sirový se scénáristou Jiřím Křížanem se do westernové, byť pouze povídkové, filmové oblasti pustili s plnou vervou a dá se říci, že zlatokopecká atmosféra dané doby a vyobrazené prostředí se jim podařilo na české a slovenské poměry podchytit dobře. Vsadili na jednoduchost a minimalizaci a stačilo to. Ani dnes povídka v ničem neskomírá. Dnes už se něco takového raději netočí, neb by se ukázalo, jak hodně má dnes již tato klasika navrch.

Myslím si, že tato povídka s těch tří uváděných spolu je asi nejlepší. Líbil se mně tady hlavně Zdeněk Kryzánek jako Meloun. Mimochodem ten popisek k filmu tady moc nesedí, jejich hledání zlata přece jen nebylo zase tak bezvýsledné.

Má to pravou londonovskou atmosféru zlaté horečky na Klondiku, film dotváří zdařile hudba. Líbil se mi.