[b]Konspirační policejní thriller poukazuje na korupci v italské policii a justici a na propojení organizovaného zločinu s vysokými státními institucemi. Příběh o řadovém policistovi, který dělá ochranku soudcům, je zároveň psychologickou studií lidského strachu z mafiánských praktik v italské společnosti.[/b]
Také kriminální drama Mám strach, které natočil režisér Damiano Damiani, se řadí do kategorie populárního žánru poliziesco all´italiana. Konspirační thriller nahlížející na téma lidského strachu z teroru mafie vypráví o řadovém policistovi, jenž je přidělen jako osobní ochranka soudcům. Příběh, v němž hlavní roli ztvárnil Gian Maria Volonté, je zároveň reakcí na fenomén terorismu. Jeho praktiky - vydírání, atentáty a vraždy - totiž nebyly příznačné pouze pro Rudé brigády a jiné extremistické skupiny, ale také pro mafii.
Damiani v tomto filmu předkládá psychologickou studii strachu jednotlivce, který se proti své vůli ocitá ve střetu zájmů a uprostřed spiknutí různých mocenských skupin. Tato skutečnost poznamenává nejen jeho profesi policisty, ale ovlivňuje i jeho soukromý život. Snímek ukazuje násilí a teror mafie v radikální podobě a v zobrazení mocenské konspirace posouvá obraz organizovaného zločinu do roviny paranoidní vize mafiánské nadvlády ve státě.
Téma zločinu ve státních institucích Damiano Damiani rozvíjel i v dalších filmech. Ve špionážním snímku Sbohem a amen (Goodbye & Amen, 1977) poukazuje na spiknutí tajných služeb, v mafiánském dramatu Muž na kolenou (Un uomo in ginocchio, 1978) nahlíží na principy a zákony fungování mafie a v policejním thrilleru Bankovní konto s výstrahou (L´avvertimento, 1980) zobrazuje korupci v italské policii.
„Mohu se mýlit, ale snímek Mám strach je nejlepší film ze série politických a justičních dramat, budeme-li na něj nahlížet opravdu objektivně," napsal ve své dobové recenzi o Damianiho snímku italský filmový kritik Morando Morandini: „Jsou to takové skromnější, ale drsnější Ctihodné mrtvoly. Méně invenční a strohé v rovině stylu a politicky méně dvojsmyslné, ale tematicky bohatší, než jak tomu je ve zmíněném filmu Franceska Rosiho."
Jan Švábenický
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2015
