Štěstí

Zjednodušeně lze říci, že je celý film postaven na skvělých výkonech jak herců, tak všech, kdož se na něm podíleli. Rozhodně není průměrný, také není dobré jej srovnávat s čímkoliv, co se mu byť jen zdánlivě může podobat. Viděl jsem jej opakovaně a stále více si myslím, že je to obžaloba Američanů vůči Američanům. Je zajímavé, že něco takového vytvoří společnost po světě distribující principy demokracie.

Škoda, že také nemohu potvrdit nával diváckého štěstí, kterým by mě "Happiness" zahrnul, i když po nejlepším filmovém stěru všech dob, ohromnou to satisfakcí všech odmítnutých, neatraktivních tlouštíků, se nabízelo slibné pokračování ve stejném duchu, nestalo se tak - můj obdiv získal už jen odevzdaný ploužák v zaplivaném baru, který jím náhle zkrásněl a lstivé úskoky k dosažení sexuálních radostí páně Maplewoodova, jinak musím s účastí konstatovat, že za velkou louží nemají originální už ani úchyláky, minimálně srovnání s kolegy ze severu Evropy rozhodně nesnesou a nápomocná jim nebyla ani rozverná renesanční hudba, střídaná allenovsky laděnými instrumentálkami, snad pro zlehčení situací, které by útlocitní jedinci nemuseli unést... no, já snesu rozhodně víc.

Tak tohle bylo opravdu silné kafe, hlavně ten životní příběh pedofila. Vždycky se ptám sám sebe, jestli to toho dětského herce nějakým způsobem nepoznamená. Ale jednozačně u mě vyhráli telefonáty od Phillipa Seymoura Hoffmana.

Musím uznat,že tohle se amíkům opravdu povedlo.Jeden z mála snímků,který se pohybuje na hraně společenských pravidel,proto se film určitě nemusí líbit každému.Naštěstí patřím do skupiny,který si cení podobných snímků o lidských skrytých úchylnostech,které jsou ale zfilmovány s patřičným nadhledem a nezesměšňující sebeironií. Štěstí je pro mě spíše drama s pár komickými životními situacemi.Ale úchylně vkusné drama.Je to něco jako Magnolie,nebo Americká krása,ale tady se jde až na "doraz".Z evropských snímků bych to přirovnal trochu k dánskému dramatu Milí lidé. K obsahu filmu jen tolik,že Štěstí vypráví o třech sestrách a jejich peripetiích s muži.Líbil se mi příběh nesmělého souseda,který se stydí i pozdravit svojí atraktivní sousedku,ale pak jí tajně volá,protože jí chce totálně brutálně voject.Ale hlavně zpověď pedofila,který vypráví svému synovi co prožívá při svých hrátkách s dětmi.Běhal mi přitom znechucením mráz po zádech,ale pro takový film bez dokopávání divákovi k moralizování je to jen dobře. Lízaná pusinka na závěr od pejska byla jen třešnička na dortu o každodenních běžných čuňárničkách,které nás běžně obklopují.Takových snímků je jako šafránů a já moc díky za ně.Hodně se mi to líbilo.