Český název autorského debutu Lukase Moodyssona Láska je láska záměrně připomíná známý stejnojmenný klip Filipa Renče s písničkou Lucie Bílé. Původní švédský název Fucking Amal (mj. naznačující vliv anglicismů v současném Švédsku) lze přeložit nejspíše jako Zasraný Amal, což odkazuje na prostředí malého města v západním Švédsku, jak je chápe jedna z protagonistek zajímavého díla o dnešní mladé generaci. - Šestnáctiletá introvertní Agnes je zamilovaná do čtrnáctileté, všemi obletované spolužačky Elin. Uzavřená dívka trpí svou osamělostí, ale neví, jak se ze zoufalé situace dostat. Mladičká Elin zase spokojeně přijímá obdiv okolí, cítí se však v městečku jako svázaná. Připadá jí, že se tu nic neděje, a touží dostat se odtud do velkého města. Nepochybuje o tom, že ji čeká budoucnost filmové hvězdy, modelky nebo třeba i psycholožky. Zároveň se chce podvědomě vymanit z rodiny, kde má neustále spory se starší sestrou Jessicou i s unavwnou maminkou. Po náhodném sblížení s Agnes však Elin začne pociťovat něco, co dosud nepoznala. Brání se citu tím, že začne chodit s nemilovaným klukem, nakonec však spolu s Agnes dokáže vystoupit před ostatními a přiznat se k neobvyklému vztahu...
Motiv lesbické lásky pojímá autor velmi decentně. U obou dívek jde o první citové sblížení a jejich homosexualita rozhodně není explicitní. Mnohem více se film zabávý vnitřním světem dospívajících dětí, otevřeně ukazuje jejich problémy, jejich zmatené pocity i různé způsoby obrany proti nim. Zároveň přesně zachycuje jejich jednání i jejich každodenní život, zhusta vyplněný nudou maloměsta. Zdůrazňuje potřebu odvahy k veřejnému přiznání vlastní identity, což zároveň vede člověka k "osvobození". Tvůrci se rozumně vyhýbají generačnímu konfliktu: soustřeďují se na hrdinky a nesnaží se (jak bývá často zvykem) stavět proti nim rodiče či jiné dospělé. - Tématem může snímek připomínat Formanova Černého Petra (schází mu však bohužel formanovská lehkost a humor) nebo Feničův Džusový román, minimalistickým způsobem zpracování zase filmaře z dánského Dogmatu 95. V každém případě se jedná o neobvykle otevřený komorní film, který měl ve Švédsku překvapivý ohlas. Kromě jiného je třeba v něm ocenit naprosto přirozený projev mladých představitelů.
Autor/Zdroj: /Filmový přehled
