Muž jménem La Rocca

J.P.Belmondo, 28 letý herec na začátku své kariéry, v čajíčkové gangsterce, ty lepší filmy jej teprve čekaly. A Jiří Krampol ve svých 60 letech, který jim promlouvá. I když u mě je lepší horší dabing, než se učit francouzsky nebo číst titulky. V 60 letech bylo povíc černobílých kriminálních filmů, na které se zapomnělo, u kterých nebyla šance, usnout u televize...

Režisérská prvotina, neboli debut, Jeana Beckera a ne zrovna povedená. Francouzský noir se sice vyznačuje patřičnou atmosférou, ale místy to dosti hapruje ve scénáři. Děj příběhu je celkově nestrukturovaný a poněkud nelogický. Zkrátka to vypadá, jakoby v tom něco chybělo. Týká se to i samotného konce příběhu. Bez jediného náznaku prostě najednou konec a hotovo.Takovýto omšelý dojem nezměnil ani již populární Jean Belmondo, který byl obsazen do ústřední role La Rocca. Ale jo, vynikl a celkově snímek povznesl, což lze docela považovat zázrak, neboť jeho postava ve svém vývoji postrádá patřičný směr. Těžko posoudit, jestli takhle náhodou nebyl lajdácky proveden střih, neboť režie je naopak vkusná. I kamera je dle každičkého záběru obstojná. Námět převzatý z románu Josého Giovanniho se k noir filmu hodí. Přátelství mezi dvěma kriminálníky a jejich vztah ke stejné ženě. Škoda že to celkově není obstojnější.