Borisek malý seržant

Naivní ale hlavně hrozně patetický příběh o malém klukovi zataženém do válečné vřavy. Naši a běloruští filmaři se opravdu vyznamenali. Malý seržant se dostane ke konci války až do Čech, kde se zdráhá sdělit matce vojáka, kterého viděl zemřít, krutou pravdu.

Odborná práce je zde sice znát, kameraman umí, ale dějově je to značně nevyvážené a místy i hodně hlucho. Možná je to tím, že neumím rusky, a tudíž mi asi pár věcí uteklo. Snímek je alespoň zpočátku akčnější než práče, ale Borisek si mne nezískal, kdežto Práče ano. Přesto i tomuto filmu nemohu tu profesionalitu upřít a kdybych se místy nenudil, dal bych klidně o dvacet více.  

Hrdinství Rudé armády se muselo připomínat takřka neustále a oslavující motiv se neobjevoval jen u válečných filmů pro dospělé, ale občas také i ve filmech pro děti, ve kterých se právě děti bojů nějakým svým přičinění zúčastňují. Sovětská kinematografie jich má spoustu. Třeba ´Polonez Oginskogo´ (1971), kde desetiletý chlapec pomáhá partyzánům během odstřelování železničního viaduktu. Československé snímky, většinou ve spolupráci se sovětskými filmaři, jsou skromnější, ale hrůzy války i tak nevynechávají, viz ´Práče´ (1960). Je to případ i tohoto snímku, ve kterém je nacistická zlovůle ukázána hned v prvních minutách. Potom se to už jen veze v naivním dějovém balastu, právě se zaměřením na dětské diváky. Snaha o srdcervoucí etudu se smutnou matkou svého padlého syna však bohužel nevyšel. Je to až moc natahované a že je to matka válečného hrdiny, na kterého může být a je pyšná, je po divácké stránce jasné hned od prvních okamžiků. Plně ideologický film o válečném hrdinovi Rudé armády v dětském pojetí číší až moc svou agitační naivitou, čímž naprosto ztrácí na zajímavosti. Zajímavé je, že se tvůrci ohledně charakteru desetiletého Boriska zřejmě inspirovali devatenáctiletým Aljošou ve filmu ´Balada o vojákovi´ (1959).

Patetický příběh z druhé světové války, jakých bylo natočeno velké množství. Nicméně myslím, že i přes svoji zřejmou naivitu neurazí. Navíc mám k němu silný citový vztah – mistr Vladimír Hlavatý ztvárnil mého pradědu Brože, a to celkem vzorně.