Blbec k večeři

Takže trošku s křížkem po funuse s komentářem k téhle komedii. Ale jak píše můj oblíbený kolega Argenson, dobrých komedií je pomálu. Zvláště ty francouzské, kdy jsem byli zvyklí na určitou úroveň vždy. Nelze nezmínit nádherné modely Jacquse Villereta. Naštěstí mám tu kliku, že jsem viděl u nás v Ústí na divadle před několika lety i divadelní hru v hlavní roli s mladým Václavem Vydrou. Budete se divit, ale nehrál toho Blbce k večeři.

No, ne že by to nebyla sranda, ale ten tušenej podtext je vlastně dost vážnej. Pokrytectví těch, co zvou, jejich snaha někoho ponížit... A samozřejmě pochopitelná nechuť jeho manželky se toho účastnit. Já se nejvíc smál, když přišel ten jeho kamarád a furt se všemu řepil.

Dobrých komedií aby dneska člověk pohledal. A Blbec k večeři navazuje na nejlepší tradice francouzské veselohry předešlých dekád. Ale v současné záplavě převážně americké tvorby, tu více či méně zdařilé, Blbec trochu zapadl. Což je rozhodně škoda. Současné uvádění v okrajových televizních vysílacích časech si určitě nezaslouží.

Protože jsem viděla amerického blbce k večeři rozhodla jsem se shlednou i tuto francouzkou klasiku, která podnítila americké tvůrce a samozřejmě jsem tímhle filmem byla nadšená. Na tomhle filmu je skvělé to, že od samého začátku vás neprovází nuda, ale rovnou se jde na věc a ta věc je opravdu vtipná. U tohoto filmu jsem se skutečně nesmála nejsem velký fanda francouzských filmů, ale tento film musím zařadit mezi mé oblíbené filmy, protože to prostě ani nijak nejde. Co se týče postav tak ty nejsou nijak protivné, vlastně ani jedna a samozřejmě za největší zmínku stojí hlavní blbec F. Pignon v podání J. Villereta. Komedie, která si vůbec na nic nehraje a je jak to říct, přirozeně vtipná. Blbec k večeři nenabízí žádnou nudu a navíc má i sympatickou délku. Jedním slovem PARÁDA.