Marabunta: Mravenci útočí

Koukal jsem s otevřenou pusou, co je možné natočit. Spousta nelogičností, nedomyšlené rádoby napínavé scény. Otec, kterému se syn propadne maraveništěm, je schopen za pár minut vtipkovat s kolegy. Navíc jsem myslel, že opakované záběry skončily v hororech a májovkách ze šedesátých let. Odvážná hrdinka střílí do postupujích zástupů tisíců mravenců jakousi malorážkou nebo čím, neuvěřitelné. Ale tváří se při tom svěřepě. Jízda po zadku peřejemi, taky dobrý. Prostě od začátku do konce ptákovina, navíc ty příšerné řečičky.

No to byla blbina. Nebudu se ani rozepisovat, Všechno bylo špatně. Brablenci spíše k smíchu. Bez efektů, bez napětí, bez legrace, beze všeho.

Ne, ne, ne. Tohle u mě nezachrání ani skutečnost, že jde jen a pouze o televizní film. Jednoduše jeden z těch sračkoidních paskvilů, které mohou nanejvýš zabít už tak dost znuděné odpoledne. Ale co to povídám, cokoli je lepší dělat, než se dívat na něco tak vyloženě amatérského. Koho tím chtěl tvůrce vyděsit? Ztráta času. Ještě jednou: ztráta času. Tohle nefunguje bohužel ani jako nechtěná komedie.

Zaujímavá katastrofická fikcia s dobrým scénarom. Rozhodne ma viac zaujal tento filmový snímok ako podobný film z roku 2007 Mravenčí invaze. Isteže dá sa tu polemizovať nad kvalitou počítačových efektov, ale aj napriek tomu považujem tento titul za celkom podarený katastrofický film, viacmenej so šťastným koncom.