Milostné příběhy

Známý polský herec Jerzy Stuhr má za sebou již tři filmové režie. Ve svém druhém opusu s názvem Milostné příběhy je však kromě režie též autorem scénáře a představitelem pěti postav(!). Snímek ve formě smutné komedie s fantastickými prvky přináší příběhy čtyř mužů, jejichž osudy jsou spojeny s postavou božského Tazatele, zpovídajícího odlišné hrdiny a rozhodujícího o jejich dalším údělu. Společným jmenovatelem je láska jež však má různé podoby·. - Vysokoškolský asistent odmítá milostné vzplanutí křehké studentky, protože se bojí, že ztratí svou rovnováhu a zavedený životní řád. Plukovník se vzdá své dlouholeté ruské milenky kvůli kariéře, spojené se vstupem Polska do NATO. Oba muži pak doplácejí na svou racionálnost a zbabělost. - Kněz, který se po jedenácti letech setká s dcerkou, o jejíž existenci neměl dosud tušeni, se kvůli dívce vzdá svého duchovního stavu, aby mohl být s ní. Odsouzený pašerák drog se během několika let rozchází i smiřuje se svou atraktivní a nevěrnou ženou, která se k němu vždy vrací s vyznáním: "Miluji tě". Oba muži jsou za své skutky obšťastněni. - Podle Stuhrových slov nejde o čtyři muže, nýbrž o jednu postavu "rozbitou na čtyři varianty". (Pátou Stuhrovou rolí je muž, který na samém konci přichází k budově, v níž úřaduje Tazatel: cyklus se může opakovat do nekonečna.) Ve zdánlivě lehké moralitě, jejíž poselství je jednoznačně vyjádřeno v závěrečné písni Adama Nowaka ("...zázraky jsou pro ty, kteří milují... ") nabízí autor vnímavému divákovi podněty· k přemýšlení na téma lidských vztahů, sobectví i sebeobětování pro druhého. Jednotlivé příběhy jsou nosné samy o sobě a kafkovská zápletka s Ta-zatelem je vlastně nadbytečná; slouží především k dramaturgické provázanosti epizod - Snímek je věnován předčasně zemřelému Krzysztofu Kiešlowskému, který Stuhrovi při vzniku díla pomáhal a který jej nesporně ovlivnil. Autor/Zdroj: /Filmový přehled